Díly seriálu na sebe nenavazují, každá epizoda řeší jeden případ. Dnes se bude šestičlenný tým kriminalistů pod vedením Lukáše Vaculíka zabývat vraždami dvou mladých žen – vše nasvědčuje tomu, že jde o vraždícího psychopata. Vyšetřování se zaměří na místního fotografa, důkazy ale chybí.

Jeden díl novinky z dílny České televize zhlédla minulý týden řada policistů a zástupců vedení města v předpremiéře – jako poděkování za spolupráci. Ve chvíli, kdy na plátně seriáloví kriminalisté ohledávají místo nálezu mrtvoly, ozve se v sále pobavený smích, a za několik málo okamžiků dokonce potlesk. Není to ale proto, že by zachycení policejních postupů připadalo policistům směšné, na tom si tvůrci dali záležet. Důvod je úplně jiný. Na plátně se totiž v menší roli objevuje šéf skutečné plzeňské kriminálky Luděk Fiala. A rozhodně není plukovník jako ve skutečnosti, jen řadový kriminalista. „Hraje nižší šarži, proto to jeho kolegy pobavilo," vysvětluje režisér Jan Hřebejk.

Luděk Fiala štábu pomáhal jako odborný konzultant a střihl si i menší role. „V jednom díle, třebaže nebude poznat, hraje i vraha," dodává Hřebejk.

Kriminalisté nebyli jediní odborníci, s nimiž štáb při natáčení spolupracoval. „Pomáhal nám i zdejší soudní lékař a spolu s šéfem místní kriminálky stavěli na nohy ty naše fikce a dávali tomu reálnost," řekl scenárista Martin Bezouška.

Kriminalista Luděk Fiala: Realita je trochu jiná, delší

Kriminalista Luděk FialaPlukovník Luděk Fiala z plzeňské kriminálky spolupracoval se štábem ČT při natáčení seriálu Místo zločinu Plzeň. Působil jako odborný konzultant a objeví se i v malých rolích.

Jak byste popsal své zkušenosti s natáčením?
Člověk pozná jiné lidi a jak se co dělá, aby to nějak vypadalo. Dá to víc práce, než když to děláme v reálu. Člověk má rutinně naučené věci, které musí udělat, a tady vám do toho pořád někdo mluví. A hlavně štáb nechce moc smlouvat o tom, že by to mělo být takhle. Takže v reálu policejní postupy vypadají trochu jinak, ale oni to potřebují urychlit. Některé věci jsou pro mě trochu přitažené, ale nebyl jsem schopný to změnit – jsou to zkušení, ostřílení hoši, kteří si do toho nechtějí nechat moc mluvit.

Co říkáte výsledku?
Scénáře jsem četl, ale výsledek jsem viděl až teď. Je to jiné na papíru, na natáčení i ve výsledku. Myslím, že to dopadlo dobře a je to věrohodné. Snažil jsem se, aby souhlasilo, že člověk, který dělá tohle, má takové hodnostní označení a může dělat takovouhle práci a podobně. To se myslím povedlo, policejní slang je tam taky. Samozřejmě některé pochody – jako že ještě není tělo zavražděného z vody venku a už tam jsou pohřebáci s rakví – to jsou věci, které jsem nemohl ovlivnit. Seriál je hodinový a my jsme na místě činu třeba deset hodin a víc.

Jaké je vidět sebe na plátně?
Zavírám oči (smích). Při natáčení jsem zjistil, že si šlapu na jazyk, ale teď to asi nějak vyčistili, takže dobrý. Ale kamera tedy pěkně rozšiřuje (smích).