Sciotesty jsou podle právníků na hraně

Zatím se ani jedna ze šesti fakult Západočeské univerzity nepřidala k Fakultě pedagogické, která loni začala při přijímacích zkouškách vycházet z výsledků testů soukromé firmy Scio. Právnická fakulta naopak upozornila, že je na hranici zákona přenést odpovědnost za přijímací řízení na soukromou firmu. Někteří studenti zase poukazují na nespravedlnost testů.

„Zkoušela jsem to na pedagogickou fakultu na obor psychologie, ale nikdy jsem nebyla silná v matematice a logice, která je při absolvování sciotestů dost klíčová, a to rozhodlo. Nakonec jsem byla přijata na Filosofickou fakultu ZČU, kde jsou přijímací zkoušky více zaměřené na obory, které chtějí zájemci studovat,“ uvedla jedna z uchazeček.

„Máme svůj vlastní systém přijímacích zkoušek, který nám vyhovuje, protože vykazuje vysokou míru úspěšnosti studentů, z kterých dostuduje 80 až 84 procent. Z toho vyplývá, že nebyli vybraní špatně,“ uvedl Milan Kindl, proděkan Právnické fakulty ZČU, kam se na jedno místo hlásí v některých letech i čtrnáct lidí. Přenést výběr studentů na soukromou firmu je podle něj stejně sporné, jako měření rychlosti soukromým radarem.

„Fakulta by nemusela řešit odvolání studentů po přijímacích zkouškách, kterých rok od roku přibývá, to bychom za ni vyřídili, to považuji za velkou výhodu,“ uvedl Bohumil Kartous ze Scia. To by mi za fakultu připadalo zbabělé přenést odpovědnost na prostředníka,“ myslí si Kindl.

Škola by se podle něj přenesením testů nevyrovnala ani s podezřením, kterému právnické fakulty čelí, že se tam dostávají studenti za peníze.

„Ani společnost s ručením omezeným není chráněna proti těmto pomluvám. Já za přijetí nezaplatil a ostatní zaplatili, to může říci kdokoli,“ dodal Kindl s tím, že fakulta byla v roce 2002 vyhlášena vysokou školou s nejnižší mírou korupce.

O použití sciotestů neuvažuje ani ekonomická fakulta, podle děkana Milana Hrdého proběhla na fakultě na toto téma diskuse, z které vyplynulo, že škola je schopna studenty prověřit lépe z hlediska jazykových a matematických schopností než testy scio. Děkan Fakulty aplikovaných věd Jiří Křen má stejný názor. „Když ale studenti sciotesty na vlastní náklady absolvují, je to výhoda. „Když dosáhnou 70 procent bodů, tak je přijímáme bez zkoušek. Když dosáhnou 60 až 70 procent získají bonusové body,“ doplnil.

Soukromá firma řeší i odvolání

Středoškolák třeba z Ostravy nebo z Prahy, který chce studovat Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity už nemusí jezdit do Plzně na přijímací zkoušky. Může je od loňského roku stejně jako zájemci z ostatních koutů republiky složit ve svém regionu. Pro fakultu totiž zkoušky připravuje společnost Scio formou národní srovnávací zkoušky, která se koná pětkrát ročně na 23 místech po celé ČR i na Slovensku.

Národní srovnávací zkoušku využívá 25 fakult a další desítky k ní přihlížejí. „Výhodná je i v tom, že Scio na sebe bere i řešení případných odvolání,“ uvedla děkanka Fakulty pedagogické Jana Coufalová. Podle ní se odvolá každoročně tak tisícovka lidí. Většina odvolání je formálních, ale některé podávají právníci studentů a to už je větší problém. Někdo si stěžuje, že bylo při zkouškách v učebně horko, jiný, že škola nezajistila rovné podmínky, protože student dojíždějící neměl stejný přístup k přípravných kurzům. Fakulta počítá i se zvýšením kvality studentů. Zkouška totiž neprověřuje pouze znalosti, ale i studijní předpoklady, například logické myšlení. Částka 320 korun za studenta, které škola společnosti s ručením omezeným Scio loni musela zaplatit, nepřevyšuje náklady na organizování vlastních přijímacích zkoušek. Zkoušku je možné absolvovat třikrát a pak se vybere ta, při které byl student nejúspěšnější. „Podobná zkouška existuje i v USA a podle výsledku se student rozhoduje, na jakou univerzitu si může troufnout, protože každá škola má na uchazeče jiné nároky. Stejně jako v případě národní srovnávací zkoušky,“ uvedl Bohumil Kartous z firmy Scio.