Stejně jako většina malých dívek si i Jiřina Havlová v dětství oblíbila panenky. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Ona však na rozdíl od většiny malých sběratelek z této záliby nikdy nevyrostla. Jelikož v 80. letech 20. století moc panenek k dostání nebylo, střežila si ty své jako malý poklad. A do toho poslouchala babiččin příběh o ztracených panenkách na konci války.
„Stále mi vyprávěla o panenkách, které přežily celou okupaci, ale pak zmizely po příchodu Rusů. Řádili u nich v Mladé Boleslavi, brali její hračky a hráli si s nimi," vzpomíná Jiřina na babičku a dodává, že už ani nedoufala v nalezení takových skvostů.
„Ovšem během prázdnin v roce 1995 babička poklízela půdu a objevila tam své dvě krásné panenky Made In Czechoslovakia," usmívá se Plzeňanka.
Od té doby Jiřina obě vlastní, jedna z nich má historii sahající do roku 1920. „Před deseti lety jsem se rozhodla ukázat tento poklad dalším lidem, kterým se moc líbil, a já se začala zajímat o další panenkovské skvosty," popisuje.
Kousky z celého světa
Postupně sbírala panenky z různých historických období, dnes se může pyšnit 500 do detailu propracovanými kousky, které pocházejí především z Československa, ale také z Ameriky, Anglie nebo třeba Německa.
„Svoji sbírku neustále rozšiřuji. Kromě samotných panenek mám také kočáry, oblečky i postýlky," prozrazuje Plzeňanka, která kromě sběratelství jednotlivé kousky také opravuje. Jejím největším pokladem stále zůstává zmiňovaná Ema po babičce, mezi její nej kousky patří také mořská panna či anglický princ s princeznou.
Jiřina Havlová se nyní rozhodla, že své největší skvosty ukáže veřejnosti. S další sběratelkou Evou Hauptmanovou, jež se zaměřuje především na španělské panenky neboli šklebíky, uspořádala výstavu, kterou mohou zájemci vidět až do 20. prosince na Americké třídě 38 poblíž restaurace PI.JEZ.PI.
