Sladké, kam se podíváš. Před dvaceti lety Ladislavu Moulisovi z Nové Vsi u Plzně učaroval bílý prášek. Dnes má doma zhruba půltunovou sbírku kávových cukrů zabalených v nejrůznějších originálních obalech. Jeho sbírka čítá přes 100 tisíc kousků z nejrůznějších koutů světa.

Několikrát do roka navštěvuje Moulis celosvětové burzy cukrů, kde bývá kolem stovky vášnivých sběratelů nejčastěji z Itálie, Španělska a Francie.

„Tuhle krabici jsem si přivezl z poslední burzy z Maďarska,“ dává mi do ruky krabici, která váží asi deset kilo a je po okraj naplněna cukry. „Na další burzu se chystám do Holandska,“ dodává Moulis.

Jak se k netradičnímu koníčku dostal? „Cukry sbíral můj kamarád a vzal mě na burzu, která mě uchvátila,“ vzpomíná.

V České republice jsou majitelé sbírek sdruženi v Klubu sběratelů baleného cukru, v Plzeňském kraji je asi šest lidí, kteří cukry sbírají. Nové přírůstky se mohou dostat do sbírky různou cestou. „Někdy mi je přivezou kamarádi z cest, dále existují speciální edice, které vydává Klub sběratelů. Nejlepší úlovky ale získáte na burzách,“ tvrdí Moulis.

Za nejcennější považuje puzzle, které znázorňují mapu světu. „Tento kousek jsem dostal od jednoho francouzského sběratele, myslím, že jej má jen pár lidí v republice,“ cení si unikátu.

Ve své sbírce má také třeba cukry, které znázorňují všech 50 států USA nebo speciální puzzle tenisového areálu, který vlastní. „Mám také soubor 16 cukrů, na kterých jsou fotografie hráčů našeho klubu,“ vypočítává. Cukr má v krabicích, šanonech, ale i v obřích lahvích od vína.