„Denně do nemocnice přichází jeden až dva HIV pozitivní pacienti z Ukrajiny. Jsou buď rozléčeni z domova a chtějí v léčbě pokračovat, nebo nejsou léčeni vůbec. Léky z Ukrajiny jsou zastaralé, a tak jim nasazujeme léčbu novou,“ řekl ředitel FN Václav Šimánek s tím, že před uprchlickou vlnou přicházeli do infekčních ambulancí týdně tři noví HIV pozitivní pacienti.

V souvislosti s uprchlíky přibývá také nakažených tuberkulózou. Šimánek ale ubezpečil, že chod ambulancí tím není nijak ohrožen. „Zatím to zvládáme při běžném provozu našich poraden, ať už na plicní nebo na infekční klinice,“ sdělil.

Krajská hygienická stanice v Plzni zatím zvýšené počty HIV pozitivních neeviduje, data získává od lékařů až zpětně. „Je ale všeobecně známo, že na Ukrajině je v přepočtu na obyvatele HIV pozitivních mnohem víc než v Česku,“ uvedl ředitel KHS Michal Bartoš.

Mluvčí VZP Viktorie Plívová už dříve obecně uvedla, že HIV se šíří všemi věkovými kategoriemi. „V naprosté většině případů (84 %) jsou mezi HIV pozitivními muži,“ informovala s tím, že za rok 2020 evidovala VZP v Plzeňském kraji 83 pacientů.

FN Plzeň otevřela v polovině března na urgentním příjmu tzv. UA point, tedy ambulanci pro příchozí ukrajinské uprchlíky. Ředitel Šimánek uvedl, že zpočátku do ambulance přišlo 40 až 45 osob za den, momentálně je to kolem 15 klientů denně. „Vesměs jsou to migranti, kteří přicházejí s respiračními infekty, s dehydratací nebo jsou rozléčeni a v léčbě chtějí pokračovat. Takové pacienty už automaticky odkazujeme na jednotlivé odborné ambulance,“ popsal. Podle něj UA point funguje dobře i díky tomu, že v něm pracují také studenti z Ukrajiny. „Nezaznamenáváme ani mnoho Ukrajinců, kteří čekají na operaci. Ani dlouhodobě sledovaných a vyšetřovaných pacientů není tolik,“ uzavřel Šimánek.