Kliknutím zvětšíteTa se svým miláčkem na čtyřech kolech dojela před dvěma lety až za polární kruh. Na náročnou cestu nyní zavzpomínala v lobezském muzeu dvoutaktů u příležitosti oslav 64. výročí zahájení výroby vozů trabant.
Na dobrodružnou výpravu se Peggy vydala na konci května roku 2019, výprava trvala pětadvacet dní a s trabantem ujela 10 tisíc kilometrů. „Původně nás mělo jet více, ale jak už to bývá, zájemci postupně odpadli a tak jsem vyrazila sama. Byl to můj letitý sen. Z počátku jsem se obávala, abych svého miláčka dovezla v pořádku zpět. Nakonec ale on přivezl v pořádku mě,“ řekla s úsměvem.
Kýrová na sever cestovala přes Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko a dojela až na norský ostrov Magerøya a pěšky došla na Knivskjellodden, nejsevernější výběžek Norska. Dočetla se, že místo je od parkoviště vzdálené asi jen 4 a půl kilometru příjemnou procházkou. „Samozřejmě, že to tak nebylo. Jedna cesta byla dlouhá devět kilometrů ve velice náročném terénu. Chvílemi jsem si připadala jako něco mezi stopařem, králem Šumavy a horolezcem,“ líčila cestovatelka.
Původně měla v plánu se u Knivskjelloddenu vykoupat v moři, dala však na intuici a rozhodla se, že se co nejrychleji vrátí zpátky k autu. „Padala hustá mlha, která mě vysloveně hnala od moře. Ke konci už nebylo vidět na značení. Musela jsem kráčet po stopách lidí, kteří tam šli přede mnou,“ popisovala strastiplnou cestu s tím, že byla poslední osobou, která se od pobřeží vracela. Na konci byla mlha natolik hustá, že musela jít po sluchu. „Pomáhala mi auta jedoucí po blízké silnici,“ podotkla.
K trabantu Peggy došla promočená, s rozbitým kolenem a zničenými botami. S parťákem se pak vydala na Nordkapp turisticky atraktivní mys. Odtud dojela do norského města Tromsø. „Byl to náš nejdelší přesun. Na jeden zátah jsme ujeli 717 kilometrů. Z tohoto místa jsme pak vyrazili na souostroví Lofoty. Vítr tam večer rozehnal mraky a já viděla půlnoční slunce,“ uvedla.
Peggy rovněž navštívila například města Kiruna, Trondheim či slavnou Atlantic Ocean Road.
S dvoutaktem vyrobeným v roce 1970 žádné velké potíže během dlouhé cesty nenastaly. „Jen ve Švédsku se mi po natankování stalo, že jsem nemohla nastartovat. Náhodou jsem se tam potkala s jedním fanouškem starých Amerik, který zjistil, že je rozbitý alternátor. Naštěstí jsem jej měla s sebou a tak mi ho pomohl vyměnit. Obdivoval, jak je to geniálně jednoduché auto,“ uzavřela.
Členka Trabantklubu svého miláčka řídila poprvé už ve 4 letech, kdy ji k volantu pustil tatínek. O dobrodružné cestě vydala knihu Trabantem za polární kruh aneb Dvoutaktem po stopách Zdeňka Šmída, která je stále v prodeji.
4
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
