Plzeň se v příštích letech nemá rozrůstat ani rozšiřovat. Naopak se zahustí zástavba ve městě tak, aby byla využita dnes prázdná místa jako proluky či plochy mezi už zastavěnými pozemky.

Předpokládá to nový územní plán, který se právě připomínkuje a projednává. Zastupitelé města jej mají schválit do konce roku 2016. Jde o závazný dokument, který musí dodržet všichni. Vlastníci nemovitostí, úřady i investoři.

„Nepočítá se s dalšími rozsáhlými rozvojovými plochami jako například Jižní Město nebo Západní Město, což je území za Skvrňany za západním okruhem," uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká. Důvod? Město nechce a nepotřebuje investovat do zasíťování dalších lokalit ani prodlužovat veřejnou dopravu. Právě zejména kvůli hotovým veřejným sítím je trend spíš využít prázdné lokality ve městě.

To je případ třeba bývalého dopravního depa v Cukrovarské ulici a jeho okolí, nedalekého areálu Papírny, plochy u Hamburku, území kolem Karlovarské třídy od rondelu nahoru na Lochotín po obou stranách silnice, území mezi nákupní Olympií a nedalekým Čechurovem nebo třeba kasáren na Slovanech.

Novinkou nového plánu je, že každá plocha bude muset mít před zastavěním svoji územní studii. Už v ní se bude řešit a ještě před vydáním územního rozhodnutí schvalovat, co a v jaké podobě se postaví. Dnes nebyla studie povinná pro všechna místa.

Architekt Jan Toman považuje za pozitivní, že v novém plánu je Plzeň rozdělena na lokality se svojí charakteristikou, jež musí případná nová zástavba ctít. Mezi domy s podobnou výškou by tak neměl vyrůst mrakodrap ani jiná extrémní stavba. Za velký problém ale označil Toman dopravní systém. Původně totiž plán počítal s tím, že silnice první třídy budou končit na obchvatu a objízdných trasách a dál do města povedou už jen ty s charakterem městských tříd. „To ale neprošlo, protože územní plán Plzně byl podřízen krajskému, kde to tak není," podotkl Toman. Podle něj to Plzeň ničí a svazuje. „Omezilo by to například plánovaný severojižní průtah městem," míní Toman.

Územní plán škatulkuje město na stovky lokalit

Územní plán města je vlastně základní dokument, mapa, která říká, jak je a bude to které území využito. Kde se co postaví či přestaví a naopak ukazuje nezastavitelné plochy.

Dosud platný územní plán je z roku 1995. V novém (můžete vidět ZDE) jsou vidět jednotlivá území města barevně odlišená:

zelené jsou přírodní, lesní a zemědělské plochy
modré značí vodní a vodohospodářské území
fialové jsou dopravní a technická území
varianty růžové značí obchod, služby, území smíšené obytné a občanské vybavení
oranžové jsou plochy rekreační

Územní plán města Plzně

Místa se stavebním potenciálem, například území bývalých kasáren na Slovanech, jsou spojena s novou dopravní infrastrukturou. V tomto případě to znamená návrh na protažení tramvajové tratě z náměstí Milady Horákové do kasáren, kde mají vyrůst byty a s nimi spojená občanská vybavenost.

Územní plán tak, jak je navržen, výhledově počítá i s prodloužením dalších tramvajových tratí, kromě už známého kolejiště z konečné na Borech směrem na Borská pole, například také s kdysi uvažovanou tratí na Vinice nebo ze Světovaru do obratiště Libušínská.

Velký důraz klade územní plán na veřejná prostranství, kterými jsou zejména náměstí, ulice, chodníky, pasáže, nábřeží a parky.
Podrobnosti k územnímu plánu na stránkách Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně: ukr.plzen.eu