V západočeské metropoli prožil celý svůj život. Teď žije na ulici, spí ve squattu. Střední školu nedodělal. Začal brát drogy a užívá je doposud. „Drogy, ale i alkohol jsou důvody, proč mě matka vyhodila z domova a proč jsem po čase odešel z různých zaměstnání. Legálně jsem naposled pracoval před šesti lety. Mezitím několikrát načerno,“ vypráví Filip.

Má za sebou dva léčebné pobyty, abstinovat však vydržel vždy jen pár měsíců. Za krádeže byl déle než rok ve vězení. Teď mu hrozí, že když nestihne odpracovat veřejně prospěšné práce, za mříže se vrátí. „Dlužím za pokuty, za krádeže, na zdravotním pojištění. Celkem je to asi 250 tisíc korun,“ vypočítává mladý muž. Na ulici žije s přestávkami pět let. Většinou nocuje ve squattech. Sociálním službám pro bezdomovce se podle svých slov vyhýbá, ale využívá služby organizací, které pracují s drogově závislými.

Lidí, kteří žijí podobně a jsou bez domova, je v Plzni více než 200. Žijí asi na šesti desítkách různých míst v Plzni. Na ulici žijí nejčastěji lidé ve věkové kategorii 45 až 54 let. V azylových domech pro muže a ženy převládají lidé ve věku 55 až 64 let. V případě azylových domů pro rodiče s dětmi převládá věková skupina 25 až 34 let. Bez střechy nad hlavou se tito lidé ocitli kvůli neshodám v rodině nebo po rozvodu. Většina z nich dluží desetitisícové nebo dokonce statisícové částky. Za nájem, pokuty za černou jízdu či úvěry. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který mapuje situaci bezdomovců ve městě.

„Pro účely výzkumu byli za lidi bez domova považováni ti, kteří jsou bez střechy nad hlavou a žijí na ulici nebo žijí v azylovém domě pro muže či ženy nebo v azylovém domě pro rodiny s dětmi,“ vysvětluje radní pro bezpečnost Karel Paleček.Výzkum odhalil uzavřený svět lidí bez domova, který je běžným občanům mnohdy na hony vzdálený. Věděli jste například, že se mezi sebou striktně oddělují žebráci a somráci? Žebrá ten, kdo mlčky s mističkou nebo kloboukem čeká, až mu někdo z kolemjdoucích dá peníze. Somrák je ten, kdo zastavuje lidi na ulici a s nejrůznějšími odůvodněními se dožaduje finančního příspěvku. Kdybyste somráka nazvali žebrákem, nejspíš se pořádně naštve.

A víte, že když jde někdo z bezdomovců prohledávat popelnice či kontejnery, jde ‚fárat‘? Stejně tak se velmi málo ví o tom, že si někteří lidé, nejčastěji to bývají Romové, mezi sebou bezdomovce za úplatu přenechávají. „Z výzkumu jsme se dozvěděli, že tito lidé nabídnou bezdomovcům nocleh a jídlo. Za to ale inkasují veškeré jejich peníze, sociální dávky i to, co si třeba někde vydělají. Navíc si na jejich doklady berou třeba půjčky,“ podotkl Paleček.

Co s tím bude město dělat? To radní zatím neupřesnil. Analýzu dostanou k prostudování sociální pracovníci města, městská i státní policie. Pak se uvidí, jaký bude další postup. Lidem bez domova ale jednoznačně chybí informace. „Vůbec netuší, že přestože žijí na ulici a nemají práci, mají nárok na sociální dávky a že si o ně mohou přijít požádat, i když třeba nemají potřebné doklady. Určitě bychom tedy chtěli, aby se k nim tyto informace nějak dostaly. To bude pravděpodobně jedna z prvních věcí,“ říká Paleček.

Sčítání lidí bez domova se v Plzni uskutečnilo letos v dubnu. Analýza vyšla město na 300 tisíc korun.