Příležitost spatřit vzácný exponát, který se na víkend přesunul do Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, si nenechalo ujít několik stovek lidí.

Nejslavnější český falzifikát mohli návštěvníci vidět v sakristii kaple sv. Ondřeje. Do místnosti, kam nesmělo proniknout denní světlo, postupně vstupovaly pětičlenné skupinky. Platil též zákaz fotografování. „Je potřeba dodržet přísné podmínky. Maximální intenzita světla je 50 luxů. Musíme také udržovat vlhkost a teplotu, která by se měla pohybovat od 16 do 20 stupňů,“ vysvětlila ředitelka blovického muzea Radka Křížková Červená.

Dva pergamenové dvojlisty (každý o rozměru 16 x 22,5 centimetru) ve speciální vitríně s nadšením pozoroval i vedoucí plzeňské katedry českého jazyka a literatury Viktor Viktora. Protože se odborně soustřeďuje právě na období národního obrození, kdy bylo dílo „objeveno“, a druhou polovinu 19. století, při prohlídce exponátu upozornil na několik detailů, které dokládají nepravost rukopisu.

Součástí programu byly komentované prohlídky expozice, jež připomíná výročí 200 let od vzniku obou padělků (tedy i Rukopisu královédvorského). „Oprostili jsme se od sporů o jejich pravost. Chtěli jsme vyzdvihnout především inspiraci, kterou obě památky měly,“ zdůraznil kurátor výstavy Michal Červenka.

Originál Rukopisu zelenohorského, který zapůjčilo do Blovic Národním muzeum.

Mezi artefakty budil zájem například kostým pocházející z roku 1908, který na sebe oblékala protagonistka kněžny Libuše ve stejnojmenné opeře Bedřicha Smetany. Bez povšimnutí nezůstala ani čelenka vyrobená z mosazného drátu. „Je ozdobená perlami, dříve v ní byly vsazeny ještě drahé kameny. Mimo jiné ji nosila slavná pěvkyně Ema Destinnová,“ nastínil Červenka. Doplnil, že oba exponáty do Blovic rovněž zapůjčilo pražské Národní muzeum.

Kurátor neopomenul vyzdvihnout ani silný vliv rukopisů při výzdobě Národního muzea či odraz v tvorbě mnoha českých umělců. Z výtvarného světa zmínil například malíře a ilustrátora Josefa Mánesa, sochaře Josefa Václava Myslbeka či malíře Mikoláše Alše.

Spory o pravost rukopisů- v roce 1817 údajně našel Josef Kovář na zámku Zelená Hora u Nepomuku, kde pracoval, rukopis, následně ho anonymně poslal hraběti z Kolovrat do Prahy
- dokument obsahuje dvě části: Libušin soud a Sněmy
- nejdříve byl rukopis považován za nejstarší písemnou českou památku z 9. či 10. století, záhy se ale strhly spory o jeho pravost (stejně tomu bylo také v případě dalšího Rukopisu královédvorského)
- většina odborníků dnes zastává názor, že obě památky (které jsou spojovány hlavně se jmény Václava Hanky, Josefa Lindy a Františka Horčičky) jsou podvrhy