V jak špatném stavu jsou bývalé městské lázně na Denisově nábřeží dnes, ví asi každý. Ovšem vraťme se do října roku 1947. Dva a půl roku po konci druhé světové války přinesl deník Pravda článek o tom, jak pokračuje jejich oprava. „Plzeňská plovárna a lázně byly zničeny bombardováním v roce 1944. Celková škoda je odhadnuta na 28 milionů Kčs. Je přirozené, že město a hlavně vodárna města Plzně, pod jejíž správu lázně spadají, mělo zájem na tom, aby lázně byly co nejdříve opraveny. Na obnovu lázní je počítáno s 24 miliony Kčs,“ stálo v úvodu článku.
Zdroj peněz na opravu tehdy lidé našli přímo v lázních, když při vrtání ve sklepích objevili pramen pitné vody. „Proto bude v lázních zřízen reservoir, z něhož by mohla být čerpána voda do městského vodovodu, čímž by se získalo dalších 6000.000 Kčs až 1 milion Kčs ročně,“ psala Pravda.
Plzeňané měli do nejdůležitějších částí lázní, tedy do koupelen a sprch, začít znovu chodit kolem Vánoc. Později je čekaly i novinky: „Novinkou bude rozsáhlá odpočívárna s buffetem. V prvém poschodí budou uhličité lázně a vodoléčba, v dalším poschodí gymnastický sál a na střeše krytá plocha, která bude od jara do podzimu sloužit k slunění.“