Rodina nevěřila, že se z drog dostane. Teď je tři roky 'čistý'

Na dlouhých třináct let se život Jana z Plzně scvrkl na jedinou věc – sehnat si drogu. Kvůli závislosti ho opustila manželka
 s dětmi, zadlužil se a nakonec skončil jako bezdomovec. I když Janovi blízcí ztratili naději, že by se mohl z bludného kruhu závislosti dostat, on se nakonec ze dna odrazil a už tři roky abstinuje.

První dávku si Jan vzal ve svých pětadvaceti letech. Nabídl mu ji kolega v práci. „Bylo to hrozně příjemný. Mozek začal fungovat úplně jinak. Vůbec jsem nepotřeboval spát, byl jsem vzhůru třeba tři dny," vzpomínal Plzeňan, který byl tehdy čerstvě ženatý.

Euforii však brzy vystřídaly propady a excesy. Po pěti letech se Janovi manželství rozpadlo. „Když partnerka s dětmi odešla, hodně mě to sebralo. Začal jsem brát denně, což byla cesta do pekel," přiznal. Plzeňan koketoval
i s dalšími drogami, hlavně opiáty.

Z krajského města utíkal Jan do Prahy, kde střídavě bydlel ve squatech. „Několikrát jsem se pokusil spáchat sebevraždu. Absolvoval jsem různé detoxy, krátkodobé léčby, dvakrát jsem byl
v komunitě, ve chráněném bydlení, ale pořád jsem se z toho nemohl dostat," popsal.

Nárazově také navštěvoval pražské
K-centrum. „To byl jediný světlý bod celého dne. Mohli jsme tam zůstat jenom půl hodiny až hodinu. Jinak to byl život plný špíny a psychické bolesti, hlavně kvůli depresím," sdělil Jan, jenž nakonec skončil na ulici.

Ačkoli jeho blízcí už nevěřili, že se může z drog ještě vymanit, přeci mu podali pomocnou ruku. „Na víkend jsem přijel za mámou, kde jsem se vyspal, umyl a najedl. Byli naprosto bezmocní, nevěřili, že mám ještě nějakou šanci," líčil.

Podobná situace se opakovala třikrát, počtvrté už do Prahy neodjel. Jan začal abstinovat. „Dostal jsem se do stavu, kdy jsem si musel říct, jestli chci žít, nebo ne," sdělil.

Drog se nedotkl už tři roky. Nejdříve přešel na suboxon, který se často užívá při detoxifikační a substituční léčbě, posledních 25 měsíců už je 'čistý' úplně.

Dvaačtyřicetiletý Jan je
v kontaktu s plzeňským Spolkem Ulice, jehož služba zahrnuje také substituční centrum. Našel si dvě práce, splácí dluhy a také založil novou rodinu. „Potkalo mě opravdu velké štěstí, mám skvělou přítelkyni, se kterou mám miminko. Když poznáte život na ulici, věcí si pak víc vážíte," uzavřel.