Pole osetá řepkou olejkou jsou letos zase o trochu rozsáhlejší. Obyvatelé Plzeňska z toho ale velkou radost nemají. Obtěžuje je silné aroma a některé trápí i alergie. Pro zemědělce je však řepka výhodnou komoditou. Pro srovnání uvádí loňskou cenu za řepku vypěstovanou na jednom hektaru kolem 40 tisíc korun, zatímco třeba u pšenice to mohlo být přibližně 25 tisíc. Díky bioplynovým stanicím roste i poptávka po kukuřici. Naopak třeba brambory se budou nejspíš na český trh více dovážet.
„Sice chápu, že z toho mají zemědělci víc peněz, ale moc se mi to nelíbí. Když se jdu třeba projít nebo projet na koloběžce, tak řepka všude smrdí a pálí mě z ní oči. Ani ta krajina není taková, jako dřív. Mohli by zase pěstovat třeba mák, jako když jsem byla malá,“ svěřila se například Plzeňanka Petra Tichá.

Na severním Plzeňsku už loni oseli zemědělci řepkou asi o 20 procent větší plochy než v roce 2009. Letos je podle předsedy zdejší agrární komory Jiřího Tetzeliho řepky více o dalších deset procent a roste tak zhruba na 60 procentech orné půdy. „Zemědělci se orientují na energetiku. Řepku prodávají jako příměs do pohonných hmot, což je zaručený odbyt,“ říká Tetzeli.

Odhaduje, že bude letos na polích i poměrně hodně kukuřice, protože přibývají bioplynové stanice, které vykoupí kukuřičnou siláž. Naši zemědělci ji podle Tetzeliho vyváží i do Německa. „Takže je pěstování řepky a kukuřice výhodnější a třeba brambor bude asi potřeba více dovézt než se tu bude pěstovat. Je to i na úkor obilovin. Vláda by měla něco udělat, aby byla alespoň částečná soběstačnost a potraviny se nedovážely a nebyly zbytečně drahé,“ míní Tetzeli.

Jeho jihoplzeňský kolega Jiří Tomec zatím o množství řepky přehled nemá. „Myslím ale, že jí bude tak stejně jako loni, protože se musí plodiny na polích střídat,“ sdělil. Stejný názor má například i agronom Zemědělského družstva Kbel Jan Mašát. „Řepka je sice větší jistota, ale máme jí zaseto stejně jako loni – 120 hektarů ze 600. Kukuřici máme pro svou spotřebu, i když jsem slyšel, že třeba z Dnešicka ji vyváží za hranice. My to zatím v plánu nemáme, ale kdo ví, co přijde,“ řekl Mašát.
Podobně je na tom i Alimex Nezvěstice. „My máme řepku na 18 procentech orné půdy. Jsou tací, kteří mají 25 až 30 procent, ale podle mě je to trvale špatná cesta, půda potřebuje střídání toho, co na ní je,“ říká předseda představenstva Alimexu Jaroslav Šíma. Kukuřičnou siláž má společnost zatím také jen pro vlastní spotřebu.