Agresivní alergen. To je pro mnoho lidí řepka olejka, která v nížinách právě začíná dominovat. Tato plodina, jež je nejen na Plzeňsku hojně pěstována, pokvete mnohde ještě na začátku června.

Alergici nemají žlutá pole rádi, protože jim způsobují kýchání, pálení očí nebo suchý kašel. Kromě řepky se začnou objevovat také některé byliny, konkrétně jitrocel a šťovík.

Pozvolna zeslábne pylová aktivita břízy a začne pylová sezona travin, především při oteplení.

Jaro je pro mnoho lidí nejhezčím ročním obdobím, protože přichází teplo a záhony začínají kvést všemi barvami, alergici se však děsí rýmy, slzavých očí a dýchacích obtíží.

„Pylová alergie je závislá především na počasí. Někdy je dlouho zima a pak se najednou prudce oteplí, což je nejhorší. Objeví se totiž všechny alergeny najednou," vysvětluje plzeňský alergolog Petr Honomichl.

Letos byla velmi mírná zima, a rostliny tak začaly kvést mnohem dříve, než obvykle.

Na problémy s pyly se užívají různé léky. „Nejčastější jsou antihistaminika, která se podávají ve formě tablet a potlačují alergické projevy," říká alergolog. Ty jsou často doplňovány lokálními léky, jako jsou kapky do očí nebo sprej do nosu," připomíná alergolog. Možná je také aplikace protialergické vakcíny.

V době, kdy jsou pylové alergeny v ovzduší, se citlivým lidem nedoporučuje větrat přes den, ale raději v noci. Úplně nejlepší je však otevírat okna po dešti, kdy je koncentrace alergenů ve vzduchu nejmenší.

Pylovou alergií trpí čím dál více lidí. Způsobuje ji pyl ze stromů, keřů, obilí, bylinek i některých travin. Přecitlivělost na jarní pyly často souvisí s projevy zkřížené alergie, většinou na potraviny, jež obsahují podobné proteiny. Příkladem může být zkřížená alergie na pyl z břízy s jablky, ořechy nebo brambory.

S alergií se může člověk narodit nebo ji může získat v průběhu života.

„Ti, kteří objeví přecitlivělost až v průběhu života, mají však alergický potenciál už od narození. Ten se může projevovat také v podobě astmatu nebo ekzému," uvádí lékař.

Andrea Pánková