Novela ukládá krajům vypsat výběrová řízení na ředitele středních škol, kteří zastávají funkci déle než šest let. Plzeňský kraj už k tomuto kroku přistoupil a v těchto dnech vyhlásil hned 64 konkurzů. Ti, kteří pozici neobhájí, odejdou k poslednímu červenci bez nároku na odstupné. Stávající ředitelé se obávají, že v konkurzech neobstojí zejména kvůli vyššímu věku. Někteří se navíc domnívají, že konkurzy nejsou nutné.

„Podle zákona mají kraje na vypsání výběrových řízení právo. Otázkou je, zda to je či není účelové,“ upozorňuje ředitel Gymnázia Plzeň na Mikulášském náměstí Josef Trneček. „Kraj by měl jako zřizovatel říci jasné slovo – s těmito lidmi už nepočítám, protože na ně byly stížnosti nebo měli průšvihy, ale ostatní mohou zůstat a dokončit svoji práci,“ míní Trneček. Říká, že se na místě nechce udržet za každou cenu, ale chce mít čas vyřídit veškerou agendu. „Půl roku navíc by mi stačilo, finanční vyúčtování se totiž uzavírá za rok zpětně. Rád bych nástupci předal školu s čistým štítem, ale asi to nestihnu,“ dodává Trneček.

Jeden rok navíc by stačil řediteli Gymnázia Luďka Pika Jaromíru Kašparovi, příští rok v květnu totiž na této škole maturuje první bilingvní třída ve španělštině. „Tyto třídy jsem na škole zakládal, tak bych byl samozřejmě rád při tom, až budou ti první končit. Chtěl bych na to dohlédnout,“ říká Kašpar.

Vyhlášení konkurzů už ale v pondělí schválili krajští radní, zájemci se mohou hlásit do 9. března. Poté bude komise vybírat nejlepší uchazeče tak, aby byly do konce července podepsány nové smlouvy. „Je to špatně načasované, zasáhne to do maturit a nové vedení bude muset stihnout případné personální změny během srpna,“ podotýká ředitel Kašpar.

Nový zákon si navíc kraj a ředitelé středních škol vykládají rozdílně. „Poslanci, kteří zákon odhlasovali, i ministerstvo školství tvrdí, že kraje konkurzy po šesti letech vypsat mohou, ale nemusejí,“ uvádí ředitelka Masarykova gymnázia v Plzni Margit Turníková.

Kraj a jeho právníci však došli k závěru, že konkurzy jsou nutné. „ V podstatě zákon uvádí, že pokud zůstane ve funkci ředitel, který ji zastává více než šest let bez řádného znovuzvolení, nebudou jeho rozhodnutí po 31. červenci platná. Kdokoliv je pak může napadnout,“ tvrdí náměstek hejtmana pro školství Jiří Struček (ČSSD). Ministerstvo školství na svých stránkách také uvádí, že je na krajích, zda konkurz vypíší nebo nikoli. „Zároveň ale upozorňuje, že případné soudní spory budeme hradit a řešit sami,“ vysvětluje Struček.

Šéfům středních škol se navíc změní pracovní poměr. Až doteď byli jmenováni na dobu neurčitou, což se má změnit. „Důvodem k odvolání ředitele mohlo být jen závažné porušení pracovní smlouvy, ale nepamatuji si případ, kdy by takhle někdo skončil,“ říká Jiří Struček.

Náměstek je navíc přesvědčen, že se ve většině případů bude jednat spíše o rekonkurz. „Je velice pravděpodobné, že se ve funkci i na dalších šest let potvrdí stávající vedení,“ říká Struček.

Obavy téměř čtvrtiny ředitelů všech středních škol v kraji jsou však opodstatněné. Jsou totiž již v penzijním věku či do něho vstupují. K tomu bude sedmičlenná konkurzní komise složená například ze zástupců zřizovatele, rady školy či České školní inspekce pravděpodobně přihlížet. „V těchto případech je reálné, že vyšší věk sehraje svou roli,“ souhlasí Struček.

„Je jasné, že když je řediteli nyní například 67 let a je volen na šestileté období, bude mu na jeho konci 73 let. Věk je ovšem relativní. Jsou lidé, kteří jsou staří ve čtyřiceti, a mohou být učitelé, kteří jsou ještě v osmdesáti aktivní, zvládají své povinnosti a škola prosperuje. Zejména na ten poslední faktor by měla komise brát zřetel,“ míní Turníková, které vadí, že se konkurzy týkají jen středních škol. „Mrzí nás, že není měřítko nastavené stejně také ředitelům základních a mateřských škol. Pokud je totiž zřizovatelem školy město, konkurzy se vypisovat nebudou,“ říká Turníková.