K volbě jsem se dostavil spolu se svojí manželkou v pátek 7.října, v podvečer kolem půl šesté. V prostoru určeném pro úpravu volebního lístku – tedy za zástěnou, bylo vylepeno upozornění, že se obálky s volebními lístky nemají zalepovat, a současně vyplněný volební lístek s volbou ANO označený nápisem červeným fixem, že se jedná o VZOR. Není podstatné, jak jsem hlasoval, důležité je, zda lze tuto situaci hodnotit jako možnou z hlediska Zákona o místním referendu č. 22/2004 Sb. či nikoli.

Abych se poučil o detailech konání místního referenda, vyhledal jsem si příslušné znění tohoto zákona. Tento zákon stanoví v §34 odst.(3), že – cituji : V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor". Odst. (2) se pak zmiňuje o tom, že v hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Tedy zákon o referendu hovoří jasně o tom, že vzor hlasovacího lístku má být vyvěšen v hlasovací místnosti na viditelném místě ( tedy tam kde se hlasuje), tj. na místě jiném, než v prostoru, ve kterém má být zajištěna tajnost volby, a které je tudíž uzavřeno pohledům jiných osob než voličů samých.

Pochybuji o tvrzení členů komise, že průběžně kontrolovali zázemí za plentou, stejně jako jejich vyjádření, když jsem jim předával druhý den můj písemný protest, že tam ten volební lístek „někdo" vylepil. Volební lístky byly vydávány jednotlivým voličům a delší setrvání za plentou za účelem vylepení asi nepřipadá v úvahu. Rovněž tvrzení, že „závada" v úpravě prostoru pro úpravu volebních lístků zde byla v rozsahu jedné hodiny může být vyvrácena těmi, kteří byli hlasovat hned po zahájení voleb, případně těmi, kteří volili v sobotu dopoledne. Není také pravda, že „někdo v sobotu vyplnil kromě svého volebního lístku také vylepený volební lístek". Závadu jsem zjistil v pátek v podvečer, písemnou stížnost jsem podal v sobotu před obědem, teprve poté, kdy jsem se dozvěděl, že stížnost, aby byla akceptována, musí být doručena písemně do doby ukončení voleb.

Jsem přesvědčen o tom, že doporučení k volbě v referendu odpovědí ANO bylo součástí velmi razantní přesvědčovací akce odpůrců stavby supermarketu, která probíhala dlouhodobě na stránkách místního zpravodaje Radyňské listy, a která v průběhu času rozdělila obec – včetně zastupitelstva - na dva tábory. Výsledkem pak bylo rozhodnutí o konání referenda, které mělo prokázat většinový názor obyvatel Starého Plzence. Což samo o sobě je v pořádku, a je projevem základních demokratických práv obyvatel města. Co naopak není v pořádku, je snaha o ovlivnění voleb nefér prostředky.

Den před konáním voleb byl občanům doručen do poštovních schránek 16ti stránkový Zpravodaj k referendu ve Starém Plzenci, který dle tiráže vydal přípravný výbor referenda. Upřesněno: ne ti, kteří zastupují všechny občany města, mající třeba odlišné názory, ale výhradně ti, kteří pro odpověď v tomto referendu zvolili volbu ANO, zamezující Radě města a zastupitelům souhlasit s výstavbou obchodního zařízení o prodejní ploše větší než 200 m2. Tomu odpovídá obsah uvedené tiskoviny – všechny názory, zde publikované vyznívají výhradně proti stavbě supermarketu. Často se jedná i o stanoviska velmi demagogická a zkreslující – viz např. tabulka o vzdálenostech případné stavby obchodního zařízení ve vzdálenosti pouhých 10 m od budovy školy ( což by nebylo ani do poloviny přilehlé komunikace ), námitky o kostce s plochou střechou do centra města se nehodící, o potřebě rezervovat plochu pro stavbu sportovní haly, která mimochodem byla již dříve projektována v zahradě školy, a která by samozřejmě měla vzhledem k charakteru takových staveb pravděpodobně plochou střechu také, atd. Také zde jsou výrazně vytištěna doporučení pro ty, kteří by nevěděli jak hlasovat : podle této propagační tiskoviny je jedině ANO správná volba. Otázka v referendu, byť formulovaná v souladu se zněním zákona, byla pro mnohé – zvláště staré občany - přitom postavena tak, aby nebylo příliš jasné pro co vlastně je volba ANO a NE.

Argument, že v blízkosti města je mnoho nákupních center ( např. NC Olympia ), kde je možné nakoupit, je pro mnohé občany, kteří chodí nakupovat „po svých", a kteří nejezdí pro nákupy svým autem, má stejnou hodnotu, jako kdysi vyjádření francouzské královny Marie Antoinetty k informaci, že lidé nemají na chleba, že tedy mají jíst koláče ! Nahrazení moderní prodejny potravin, odpovídající 21. století provizorně upravenými prodejnami ve starých objektech, nemůže být bráno za dostačující řešení zásobování obyvatel podle jejich potřeb.

Odborná stanoviska z řad architektů, tedy odborníků v dané problematice, se kloní v jednotlivých vyjádřeních k řešení, které je v souladu s výsledkem architektonické soutěže, která byla před lety vyhlášená městem pod záštitou Svazu architektů. Bloková zástavba, 3-4 podlažní, v přízemí s prodejními jednotkami, v byty v patrech nad nimi. Výsledek soutěže, která takto řešila zástavbu v centru města nebyl nikdy brán za výchozí materiál k jednání vedení města – proč asi ?
Argumenty těch ( často rodičů dětí ), kteří namítali dopravní zatížení v prostoru základní školy, postrádají váhu při vědomí, jak vypadá v současné době situace v daném prostoru denně před osmou hodinou ranní, kdy do školy přivážejí mnozí rodiče své ratolesti z neuvěřitelných dálek několika set metrů, aby zde, v úseku opatřeném značkou zákazu zastavení vysadili svá robátka. Naproti škole dvě parkoviště, vzniklá jako nutnost v dřívějších letech, svými vjezdy přitom úspěšně blokují průjezd kolem školy v obou směrech. A nikomu z rodičů to nevadí ?

Samozřejmě, město Starý Plzenec je město s historií, a jeho centrum je z hlediska formy zástavby hodno zvláštní ochrany – o tom není sporu. Prostor, který byl v polistopadové době získán v centru města pro zástavbu, která by zhodnotila město pro jeho obyvatele, zeje prázdnotou. Slouží občas pro pojízdnou prodejnu masa, krámky Vietnamců ( nic proti jejich pracovitosti ), případně pro konání cirkusů. Jiná města by byla za takovou možnost vděčná. Přeneseně zde tento prostor slouží jako kolbiště pro politická klání těch, kteří popravdě nejsou schopni pracovat společně na rozvoji svého města, ač se svojí snahou neustále ohánějí. Jim bych pak chtěl v této souvislosti adresovat svůj dotaz : co navrhujete, aby zastupitelé města prosazovali v prostoru, který byl rozhodnutím referenda odmítnut pro vybudování obchodního zařízení o prodejní ploše větší než 200 m2? A jak si představujete, že dál bude v nastávajícím období „zdobit" centrum města objekt zvaný „žluťák", vybudovaný kdysi v předlistopadovém období obyvateli města v akci Z, aby zde plnil potřeby obyvatel města?

Nebude načase vypsat poptávku po zahradníkovi, který by se staral o zeleň, která zde bude tento objekt zdobit?

A co se týká mého protestu : měl smysl, nebo byl zbytečný?

Bylo referendum férové, či nikoli?

A nebylo hlavním smyslem referenda především znevěrohodnit činnost současné rady města pro další komunální volby?

Vladimír Synáč, Starý Plzenec. Názor není stanoviskem redakce Plzeňského Deníku.