Byl tak věrohodný a majestátní, že by po něm jistě sáhli Dr. Mráček i organizátoři případných světových neckyád. Radobyčický vodník si při sobotní plavbě Úhlavou užíval na svém zeleném trůnu a lehce lapal dušičky do flašky od kořalky. Hlídala ho dračí loď s neohroženou posádkou, dvě fotbalová viktoriánská plavidla, pojízdná Kukálkovic nálevna či čapí hnízdo rodiny Čapkových. „Ne, nemáme strach z popotahování, bereme dotace a nic se nám nemůže stát,“ tvrdila hlava zámožné rodiny.

Trochu se cukla jen jakási labuť či kachna, jíž se na poslední chvíli utrhl krk, a aby se udržela na hladině, musela jet pozpátku. Na startu se rozpadlo také Gothajovo řeznictví, takže plavci pak tu a tam narazili na pilinové tlačenky na hladině. Dojeli všichni, nikdo se neutopil. Ostatně vše jistili strážníci, kteří si na mostě nad Úhlavou rozbalili radar. Bez legrace.

Večer se na hřišti stanovalo jako za starých časů. U retro stanů se zaparkovanými škodovkami vyhrával letitý kazeťák socialistické a jiné šlágry.

Barokní slavnosti v Nebílovech
Nebílovům slušelo baroko