Na hlavu Tomáše Klvani, mluvčího protiraketové obrany, se sneslo hned několik výtek. „Proč přesvědčujete veřejnost o tom, že by měl nějaký Irák nebo Severní Korea útočit na nás, když je naprosto jasné, že spojenci by je za tohle ihned smetli z povrchu zemského? Je to naprosto vymyšlená idea. To bychom do budoucna mohli uvažovat nad tím, jestli nás nenapadnou třeba Marťani,“ uvedl jednatřicetiletý Milan Strnad z Plzně.
Na tento dotaz reagoval jak Klvaňa: „Nemůžeme si být jisti, jestli nás nebezpečné státy neohrozí,“ tak radaroví příznivci: „Spojené státy zde musí mít svůj vliv, radar dopomůže ke stabilitě Aliance i kontinentu,“ uvedl Jiří Peterka z Újezdu sv. Kříže na Rokycansku.
„Proč se ve věci radaru tolik angažuje naše vláda a ne NATO, když se bude jednat o obranný deštník celé Aliance?“ zeptala se starší žena. „V rámci NATO se prý o radaru vede živá diskuze,“ dostalo se jí odpovědi z klvaňových úst.
Pondělní diskuzi zahájil hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmerman. Hned si také zaglosoval. „Ideální by bylo, kdybychom mohli rozpustit všechny armády na světě, ale v dnešním světě toto bohužel nelze. Zbraně se nepochybně budou stále vyvíjet rychle dopředu. Ti, kteří nechtějí být za několik let postaveni před hotovou věc, musí něco udělat pro svou obranu,“ pronesl.
Klvaňa zahájil svůj monolog připomínkou historických milníků, kdy selhala nejen naše obrana. Řeč završil zmíněním teroristických útoků z 11. září 2001 na budovy Světového obchodního centra v New Yorku. „Jedním ze způsobů obrany je diplomacie, ale s fanatiky jednat nelze, proto si musíme udělat obranný štít, abychom čelili případným útokům,“ podotkl.
Ke slovu se poté dostali odborníci. Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý vedl dlouhý výklad na téma terorismus ve světě a nebezpečí ze strany ´zlobivých´ států. „Irán začal s technologií raket v roce 1980, to měly dosah 130 km. Roku 1984 koupili Iránci rakety od Libyjců s dosahem 280 až 300 km,“ uvedl Šedivý a zdůraznil, že před šesti lety Irán vyvinul rakety s dosahem 1100, 1200 a 1400 km. V roce 2003 prý testovali rakety, které doletí vzdálenost 2000 km, a dnes již vyvíjejí rakety až s 5000 km vzdáleností.
„Poté by byla střední Evropa snadno zasažitelná, ČR se proto musí podílet na vlastní i kontinentální obraně,“ podotkl. Podle něj radar neslouží k monitorování ruského území, protože to technicky ani není možné.
Na řadu přišla i zdravotní studie, která prý podle Klvani byla vypracována na žádost starostů obcí v okolí vojenského újezdu Brdy. „Studie vychází z předběžných teoretických údajů dodaných americkou stranou. Naši experti se nyní chystají na Marschallovy ostrovy a tam budou měřit,“ řekl Klvaňa.
Jeden z autorů studie Zdeněk Komárek z Ústředního vojenského zdravotního ústavu pojede na Marschallovy ostrovy také. Radar je podle něj srovnatelný s letištním. Ten prý navíc monitoruje celých 360 stupňů, zatímco plánovaný americký radar bude jen v určité výseči a paprsek bude těsně u něj minimálně deset metrů nad zemí. Tato cifra se poté zvyšuje úměrně se vzdáleností od základny.
Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření zdůraznil hned na začátku, že osvícení člověka je dosti problematické a vlastně prakticky nemožné, takže se nemusíme bát žádných zdravotních rizik. „Všechny kopce v ČR jsou mimo výseč paprsků, nemůže dojít k překročení jakékoli zdravotní normy,“ vysvětlil. Debaty podobné té plzeňské se budou konat i v dalších krajích po republice.