„Do konce loňského roku jsem dostávala na své tři děti přídavek něco přes 700 korun. Nebylo to sice moc, ale když jste na mateřské a musíte kupovat pleny a sunar, počítáte každou korunu,“ svěřuje se Iva Doubková Plzně. Kdyby se do výměru vešla, mohla letos na své děti podle tabulek uveřejněných na portále ministerstva práce a sociálních věcí dostat 1610 korun.

O pouhých třicet korun unikly přídavky na děti rodině Hlaváčových z Plzně. „Přídavky jsem na děti pobírala jenom tři měsíce. Když jsmě měli jen jedno dítě, tak jsme o ně totiž ani nežádali, teď, když máme dvě, jsme dostávali měsíčně 512 korun. Moc za to dětem nekoupíte, ale je to příjemné,“ uvádí Eva Hlaváčová. Kdyby platový výměr jejich rodiny činil o třicet korun méně, na dvě děti do šesti let by nyní dostala tisíc korun.

K 31. prosinci 2007 existovaly tři výměry příjmu rozhodného pro nárok na přídavek. Zvýšená, základní a snížená. Právě rodiny, které patřily do sníženého výměru, letos přídavky nedostanou. Tam spadali všichni, jejichž příjem se pohyboval od 2,4 do 4,0 násobku životního minima. Nyní mají na přídavek nárok rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima.

Ale ani tyto rodiny přídavky zatím dostat nemusí. Protože se při žádosti o příspěvek na dítě uvádí výše platu dva roky zpětně. Rodiny, které by při současné finanční situaci na přídavek dosáhly, ho nedostanou. „Když je žena na mateřské a například ještě v roce 2006 brala rodičovský příspěvek 3600 korun – do dotazníku vyplňuje svoji situaci z roku 2004, kdy brala třeba 10 tisíc. Je to nepraktické. To aby člověk dítě opravdu vyloženě plánoval a roky na ně předem šetřil. Peníze sice dostane za dva roky, ale to už třeba zase chodí do zaměstnání a nepotřebuje je tolik jako právě na mateřské,“ nelíbí se systém Hlaváčové.