Nejkritičtější situace panuje na Tachovsku, kde se nachází pouze jedna lékařka s tímto zaměřením. Miroslava Žáčková dojíždí z krajské metropole do Tachova, Boru a Plané.

„V tomto okrese je problém dlouhodobý. Pohraničí není příliš oblíbené. Potíže jsou také s pojišťovnami. Myslí si, že jeden psychiatr na tři města stačí,“ uvedla. Jelikož působí v okrese sama, snaží se vyjít nemocným vstříc. Objednací doba proto činí zpravidla týden až čtrnáct dní. „Pokud je lhůta delší, většinou už nepřijdou, což není žádoucí,“ doplnila žena, jež denně vyšetří zhruba 40 lidí. Kromě závislostí se často potýkají se syndromem vyhoření či vztahovými problémy.

Každoroční nárůst pacientů sleduje domažlický doktor Viliam Janáč. „Když mám dovolenou, občas se stane, že jejich počet stoupne na osmdesát. V běžném provozu se jedná o dvacet až třicet jedinců. I to je hodně. V některých státech, jako například v Německu, je to pouze třetina,“ porovnal.

Janáč stejně jako jeho kolegyně z Tachova si uvědomuje, že dlouhé čekání může být v některých případech fatální. „Jestliže někdo trpí depresemi, je třeba mu pomoci hned, ne až za několik měsíců,“ zdůraznil. Příčina nedostatku odborníků (v kraji je uzavřeno pouze 47 úvazků) tkví podle něj především v neatraktivnosti a náročnosti oboru. „Když jsem před šestadvaceti lety začínal, dostávali jsme k výplatě několik set na přilepšenou, což tehdy nebylo málo peněz. Psychiatrie je obtížná a specifická. Mnoho kolegů ji opustilo a věnuje se jinému odvětví medicíny,“ uvedl.


Přednosta psychiatrické kliniky plzeňské fakultní nemocnice Jan Vevera se domnívá, že přilákat nováčky a další je možné vytvořením příhodného prostředí. „Jedna věc jsou kvalitní a moderní prostory, které chystáme. Ovšem zásadní je vycházet lékařům vstříc v jejich potřebách, jako v dalším vzdělávání nebo úpravě pracovního úvazku.“

Posilu musela přibrat plzeňská doktorka Libuše Bornová. „Nápor už jsem nestíhala. Pacienti mi často volali, že dostali termín až za dva nebo tři měsíce, jestli je můžu vyšetřit já. Přijala jsem tedy do své ordinace ještě jednu lékařku,“ vysvětlila. Rovněž ona tvrdí, že počet lidí, kteří se na ni obracejí s prosbou o pomoc, přibývá. Denně se jedná o 25 až 30 lidí. „Doba je náročná a organismus není stavěný na takové zátěže a velkou míru stresu. Obvykle přicházejí s existenčními problémy nebo přepracováním, z něhož se mohou vyvinout třeba úzkostně depresivní stavy,“ popsala.

Nemocní z krajské metropole a ze Strakonicka míří za horažďovickým psychiatrem Pavlem Syslem. Důvod je jasný, nemusejí se totiž objednávat. Skladba pacientů se podle jeho mínění změnila a přibližuje se psychologii. „Víc než dřív mě navštěvují vedoucí pracovníci, manažeři, kteří jsou vyčerpání nebo mají syndrom vyhoření,“ řekl doktor, za nímž denně zamíří asi 25 lidí. Podobný počet pacientů směřuje do Rokycan. Markéta Malá si ovšem na nápor v průběhu let už zvykla.