VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psychiatr: Vražda knihovnice připomíná Islámský stát

Plzeň – Útočník, který v pondělí v Horní Bříze ubodal sedmadvacetiletou ženu, nešel do knihovny s úmyslem vraždit. Psychiatr Jiří Bláhovec tvrdí, že chtěl prostřednictvím televize upozornit na domnělou křivdu, již cítil.

31.5.2015
SDÍLEJ:

Psychiatr Jiří Bláhovec míní, že Horní Bříza může mít problémy se sháněním pracovníků do knihovny. Podle něj si lidé řeknou, že jde o místo, kde se něco stalo, a budou se tam cítit špatně. Jako příklad uvedl vystřílenou hospodu v Uherské Brodě.Foto: DENÍK/Milan Říský

„Knihovnici, které položil nůž na krk a přikázal ji zavolat média, použil jako způsob přinucení televize Nova, aby přijela a udělala s ním interview o jeho křivdách," říká psychiatr.

To, že ženu pak bodl do zad, přisuzuje okolnostem, jež se odehrály před příjezdem televize a policie. „Údajně se nějací lidé snažili pomoci dívce, snažili se vyrazit zamčené dveře knihovny a za této situace útočník na dívku zaútočil, ale jsou to neověřené informace a vyšetření události přinese snad vyjasnění," vysvětluje Bláhovec.

Pane doktore, útočník z knihovny v Horní Bříze se na začátku roku léčil v Psychiatrické nemocnici Dobřany, protože vyhrožoval, že někoho zabije. Léčebna ho pustila. Chápete její rozhodnutí?

Chápu. Pacient byl propuštěn po dvou měsících hospitalizace. Hospitalizován byl nedobrovolně, když o nedobrovolné psychiatrické hospitalizaci vždycky musí rozhodnout soud. Z léčebny ho propouštěli údajně bez jakýchkoliv známek agrese. Nemám informace, co se s ním dělo ty tři měsíce od propuštění, zda užíval nějaké léky, zda docházel k ambulantní léčbě. Otázka je, jestli se v únoru dalo odhadnout, co udělá za tři měsíce. Myslím si, že to je otázka nějakého dalšího zkoumání. Představte si: Člověk, který vyhrožuje zabitím někoho a je hospitalizovaný a po čase se zklidní a nic takového už neříká, má tam být hospitalizovaný ještě dál nebo ne?

Byl přijat nedobrovolně. Léčebna ho pustila dříve, než okresní soud stačil vydat rozhodnutí o případném prodloužení pobytu v ústavu, i když tím zákon neporušila.

Podle mých informací ho léčebna pustila proto, že v době propuštění již byl jeho pobyt definován jako dobrovolný, s jeho souhlasem, který během pobytu podepsal, a v tom případě nemusí o jeho propuštění rozhodovat soud. Rozhodnutí soudu je nutné tehdy, pokud pacient je nedobrovolně hospitalizovaný. O přijetí pacienta k nedobrovolné psychiatrické hospitalizaci je nemocnice povinna informovat soud do 24 hodin od přijetí a soud musí do sedmi kalendářních dnů rozhodnout, zda jsou splněny zákonné podmínky k nedobrovolné hospitalizaci. Pokud nedobrovolná léčba nařízená soudem trvá, může být pacient propuštěn jen rozhodnutím soudu. V tomto konkrétním případě mezi soudním nařízením nedobrovolné hospitalizace a mezi propuštěním patrně došlo k tomu, že pacient podepsal souhlas s tím, že je v léčebně dobrovolně. Pak už není podmínka, že ho musí propustit soud; propouští ho doktoři a nepotřebují k tomu rozhodnutí soudu. Jen musí mít pokud možno co největší jistotu, že ten člověk je v pořádku, a to on patrně tou dobou byl. Podle mého by ho přece jinak nepustili, kdyby jej považovali za nebezpečného.

Proč si útočník vybral knihovnu? Proč si nevybral prodejnu potravin a tabáku, kde měl konflikt s prodavačkou?

Nedokážu odpovědět. Takové otázky u podobných neštěstí přicházejí vždy. A někdy na ně nenacházíme odpovědi. Útočník znal tuhle dívku z knihovny, kam chodil na internet, ale znal i řadu dalších lidí. Možná další vyšetřování objasní jeho motivy, možná, že ne.

Knihovna je uzavřena. Starosta Horní Břízy netuší, na jak dlouho. Podle něho bude problém sehnat tam zaměstnance. Souhlasíte? Myslíte si, že lidé budou mít strach jít pracovat do hornobřízské knihovny?

Myslím si, že ano, protože to máte jako s tou vystřílenou hospodou v Uherském Brodu. Hospodu zavřeli, protože už by tam nikdo nechodil. S místem, kde se něco stane, se táhne stín té události. Ne že by to byla racionální úvaha, ale lidé si řeknou, že je to místo, kde se něco hrozného stalo a každý se tam bude cítit víceméně špatně.

Proč v poslední době přibývá případu, kdy jedinec s duševní nemocí vraždí?

V poslední době se to nahromadilo, což je znepokojující. Myslím si, že je to také vlivem médií. Případ z knihovny v Horní Bříze vypadá, nebo mně připomíná, že odkazuje k vraždám Islámského státu, kdy zahalenci podříznou rukojmí. Ne že by to byla úplná podobnost, ale mám pocit, že to k sobě nějak směřuje. Ten způsob, jak si vynutit pozornost médií může být inspirovaný i tímto. Dříve se tyto věci tolik nemedializovaly a těžko říct, jestli by bez těchto zpráv ve sdělovacích prostředcích toho hocha napadlo držet nůž u krku té ženy a volat do televize.

Jiří Bláhovec• 63 let
• psychiatr a dětský psychiatr
• po 17. listopadu 1989 patřil v Plzni k zakladatelům Občanského fóra a přispěl aktivně k destrukci režimu komunistické strany
• po roce 1989 byl radním města Plzně
• z aktivní komunální politiky odešel v roce 1998

Jak velká je pravděpodobnost, že nepůjde do vězení?

Záleží na výsledcích policejního vyšetřování, ale ještě více to závisí na znaleckých posudcích. V nich se posuzuje snížení nebo až ztráta rozpoznávacích a ovládacích schopností. Když znalci zhodnotí, že jeho psychická porucha byla taková, že je měl výrazně snížené až vymizelé, tak bude odsouzen, ale ne k trestu odnětí svobody, ale k ochranné léčbě a bude se léčit ústavní formou. Ochranné léčení nařízené soudem je možné i ambulantní formou, to bych ale v tomto případě nečekal. Pokud znalec dojde k závěru, že měl zachované ovládací a rozpoznávací schopnosti, což je možné, tak by byl odsouzený k trestu odnětí svobody.

Setkal jste se během své praxe s tím, že pacient vyhrožoval, že někoho zabije?

Občas se při naší práci setkáváme s tím, že někdo vysloví, že někoho zabije nebo že má chuť někoho zabít. Je třeba vyhodnotit, jak to dotyčný říká, v jakém kontextu, jaký je jeho dřívější život či diagnóza. Vše se hodnotí v kontextu, jestli to riziko je opravdu takové. Pokud to ten člověk říká věrohodně, tak existuje zákonná povinnost nahlásit to policii.

Jak rozpoznat, že je to věrohodné?

To je na každém psychiatrovi. V tom je ta naše práce těžká. Jako protipól této úvahy bych postavil to, že někdo to vůbec neříká a pak někoho zabije. Ale když už o tom někdo mluví a je to podivínská osoba, je na zvážení psychiatrů, jestli ohrožení vypadá reálně nebo je ten člověk pouze chvástavý.

Kolik případů jste nahlásil policii?

Zatím žádný. Protože pokud to nastalo, nebylo to věrohodné. Dám příklad. Sedí tady matka s dospívajícím synem, jsou v konfliktu a říká mu, že neuklízí a on v afektu říká: „Mlč už, nebo tě zabiju". To jsou situace, které se občas dějí. Pokud by psychiatři každou takovou větu hlásili, tak by policie nedělala nic jiného, než vyšetřovala takovéto případy.

Mají lékaři z dobřanské léčebny informace či kontrolují, jestli propuštění pacienti chodí na ambulantní léčbu?

To je věc, která je v systému nedobře opatřená. Běžně se to nedělá. Pacient má v propouštěcí zprávě, že se má do tří dnů hlásit u ambulantního psychiatra. Většina pacientů to udělá. Současně při propuštění posílá nemocnice tuto zprávu ambulantnímu psychiatrovi, pokud se již dříve u něj pacient léčil. Stává se mi, že mám telefonát z Dobřan, že propouští mého pacienta. Lidé při propouštění dostávají léky na na tři dny či týden a tím jsou motivovaní přijít si pro další léky k ambulantnímu psychiatrovi. Pokud to neudělají, tak je nikdo neshání.

Mělo by se to změnit?

Myslím, že mělo, ale jakým způsobem? Kdo by měl tu povinnost uloženou? Pacienti? A pokud to neudělají, dostanou pokutu? Nebo doktoři? Jak by to probíhalo? Nevím, jestli by šlo ze zákona uložit všem ambulantním doktorům nebo jen psychiatrům, že mají povinnost informovat nemocnice, že dotyčný pacient pokračuje v léčbě. Zatím je to na pacientech. Oni se rozhodují, zda se budou léčit. Ale myslím, že by se to nějak ošetřit mělo.

Autor: Martin Švec

31.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Plzeň půjčí Paříži Ukřižovaného

Plzeň půjčí Paříži Ukřižovaného

Režisér do titulních rolí obsadil Andreu Mohylovou a Petra Konáše (oba na snímku)

Kazimír a Karolína ve Velkém divadle

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Mladý muž skočil z mostu mezi jedoucí auta

Plzeň - Muž skončil na urgentním příjmu fakultní nemocnice.

Vaření bych za křeslo v kanceláři nevyměnil, říká mladý kuchař

Plzeň – Gastronomii si Lukáš Tatar zamiloval už od dětství.

Aukce pivních lahví vynesla rekordní sumu

Plzeň - Středeční aukce designových lahví Pilsner Urquell letos vynesla rekordní částku 1,6 milionu korun. Peníze půjdou na podporu Centra Paraple, jež pomáhá lidem na vozíku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT