První masážní salon pro psy a kočky v Plzni funguje teprve několik týdnů, ale už teď se sem klienti prý rádi vracejí. „Zatím se nestalo, že by se masáž nějakému pejskovi nelíbila,“ říká majitelka salonu Kateřina Terčová.

A upřímně řečeno, komu by se taková péče nelíbila… Hned na uvítanou dostane pes několik pamlsků – to aby ztratil případný ostych. „Pak si vyskočí na postel a já vyzkouším, jak je na tom s pohyblivostí,“ popisuje začátek procedury Katka. Po prohmatání už se pejsek přesune na vyhřívanou vodní postel a jde se na věc.

„Myslela jsem, že se psi budou nestabilní plochy bát, takže máme připravený i pevný pelíšek, ale ani není třeba,“ říká Plzeňanka, která je vystudovaná veterinární sestra. Od tohoto povolání ale dnes osmadvacetiletá žena rychle utekla. „Nedělaly mi dobře operace. A špatně jsem snášela lidi, kteří nebyli ochotní za léčbu svého psa zaplatit třeba čtyři stovky,“ vysvětluje Katka.

Proto se pustila do stříhání a úpravy srsti. Masáže přišly až později, nejdřív ale jen pro její psy. „Máme s přítelem tři border kolie a šeltii. A s nimi cvičíme agility – běh přes překážky. Je jasné, že se některý pes občas zranil a bylo třeba masírovat nebo zkusit různé protahovací cviky,“ vzpomíná na své masérské začátky sympatická žena.

Prvním pokusným králíkem  byl téměř pokaždé její pes Cheese it, reagoval klidně a masáže mu pomáhaly. A protože takováhle věc se rozkřikne rychle, začali k ní chodit psi kamarádů a známých. „Až jsem si otevřela oficiální salon,“ dodává Katka, která absolvovala v tomto oboru také několik školení.

„Přesně je poznat, který pejsek jde na masáž a který na stříhání. Ten první už netrpělivě škrábe na domovní dveře, což se o tom druhém říct nedá,“ doplňuje Plzeňanka s nadhledem. Často prý poukaz na masáž dostávají čtyřnozí chlupáči k narozeninám.

Majitelé psů (ale i koček) mohou vybírat z několika druhů masáží: relaxační, sportovní, čínská, pooperační, masáž tlapek nebo pro seniory. „Zatím si lidé nejčastěji vybírají masáž tlapek, ta je nejkratší. Asi si to tu chtějí vyzkoušet,“ přemítá Kateřina. Jedním dechem ale dodává, že už se k ní spoustu lidí vrátilo, prý sami vidí, jak psi po masáži pookřejí. „Říkají, že pes omládl a dovádí jako štěně. Z toho mám velkou radost.“

Zatím největším zákazníkem byl zhruba čtyřicetikilový bernský salašnický pes, nejmenším pak čivava. „Rozdíl je to obrovský. U čivavy masíruji jen jedním dvěma prsty, od salašňáka mě pořádně bolí ruce,“ připomíná masérka, která svým zákazníkům dokonce peče domácí pamlsky – speciální wafle bez cukru a soli a sušenky z jater.