„Hlavním cílem bylo, aby se na lavičky dalo sednout za každého počasí. Přišli jsme tedy s dvěma prototypy. Pokud je po dešti sedák mokrý, stačí jeho jednotlivé části postupně otočit a sednout si na suchou stranu. Druhá verze je vybavená topnými kabely, které rozehřejí sníh a lavičku zároveň vysuší,“ popsal rozdíly mezi oběma prototypy Patrik Rešl. Jako student umělecké fakulty měl se svými spolužáky na starosti především designovou stránku výrobku. „Pracovali jsme se zadáním od kolegů z konstrukce a managementu. Vymysleli jsme několik variant, například s bočními opěrami, se stolečky nebo bez zadní opěry,“ vyjmenoval.

Náklady na lavičky, které tvoří kombinace kovu a dře-va, činily 15 tisíc korun, Zatím se v areálu plzeňské vysoké školy nacházejí pouze dvě. „V budoucnu by k nim mohly přibýt desítky,“ sdělil Jan Kotora.

Student elektrotechnické fakulty se rozhodl, že s nápadem zkusí prorazit na trhu. On, Milan Pavlovic ze stejné fakulty a Vojtěch Syrovátko (člen patnáctičlenného týmu studující ekonomii) zakládají star-up GoRest, jenž bude fungovat stejně jako firma. „Snažíme se nabídku šít na míru. Pokud bude zákazník chtít, můžeme přidat možnost wifi. Jestliže by lavička měla být například v místě, kde není přívod elektřiny, pak na ni umístíme solární panely,“ nastínil možné alternativy Kotora.

Francouzští učedníci bednářského řemesla se zúčastnili stáže v pivovaru Plzeňský Prazdroj.
Plzeňští bednáři jsou unikát. Rádi by na seznam UNESCO