Bára v nich lidem vypráví o tom, jak se dřív zdobil stromek, proč by se lidé neměli v adventu vdávat ani ženit, a spíš se postili. Mezi lidmi je o plzeňské prohlídky tak velký zájem, že se musely přidávat další termíny. O popovídání o adventu a vánočních tradicích jsme proto požádali i my.

Příběh adventu a Vánoc se v dnešní době trochu vytratil. Jak se vlastně Vánoce slavily před sto a více lety?
Advent se tehdy bral s větší vážností. Čtyři týdny před Vánoci se dodržoval striktní půst a nesměly se konat žádné oslavy ani tancovačky a lidé se nesměli nechat oddávat. Chodilo se na mše a vše se bralo s větší askezí, než jak to bereme dnes my.

Když skončil advent, lidé ozdobili stromek a začala doba hojnosti?
Dá se to tak říci. Ovšem zhruba před sto lety, kdy sem tradice vánočního stromku přišla, by se jim zdobil hůř než dnes. Věšel se totiž v kuchyni ke stropu, a to špičkou dolů.

Čím se tehdy zdobil?
Většinou přírodními produkty jako jsou červená jablíčka, ořechy nebo cukříky zabalené v barevném papírku. Později se to vyvinulo v první ozdobičky, které si lidé dělali z obilného šustí nebo se vyráběly ze dřeva. Později přešla výroba vánočních ozdob tady u nás do sklářské šumavské tradice a začaly se vyrábět a používat i skleněné ozdoby, které máme na stromcích dodnes.

Co vánoční ozdoby symbolizovaly?
Jablíčka, která se věšela na stromek nejdříve, byla spojena s rajskou zahradou a stromem poznání, ze kterého okusila jablko Eva. Následovala různá cukrátka a dobroty, které měly symbolizovat boží milost a s ní to, že by měla být stále přítomná s lidmi a rodinou.

Historie betlémů

K Vánocům patří také betlémy. Jakou mají tradici?
Dá se začít už ve 13. století u Františka z Assisi. O něm se tvrdí, že postavil úplně první betlém na světě. Bylo to při vánoční mši, kterou sloužil, a nechal si připravit jednoduché jesličky vystlané slámou. K nim postavil oslíka a volka, kteří měli zahřívat narozené Jezulátko. Pak ale tradice trochu usnula a znovu se o betlémech, jak je známe dnes, začalo mluvit až v 16. a 17. století. To se začínají objevovat právě jednoduché jesličky s volkem, oslíkem a Jezulátko se do nich vkládalo až oprav-du 24. prosince. Postupem času přibývaly další postavy, nejdříve Maria jako matka, později Josef.

To už se betlémy začaly objevovat nejen v kostelích, ale i v rodinách?
Lidé nejdříve betlémy vídali právě v kostelích a podle jejich vzoru si nechávali vyrábět svoje vlastní. Nejdříve šlo o šlechtu, později přecházel zvyk i do měšťanských rodin a šířil se dál na venkov. Začalo vznikat velké množství betlémů. Lidé si je vyráběli přes zimu zejména ze dřeva a brali si inspiraci z toho, co sami znali. Protože betlémskou krajinu si truhláři ze Šumavy nebo z Plzně představit neuměli, vycházeli buď z vyprávění, nebo z toho, co viděli kolem sebe. Takže na starých českých betlémech je patrný ústřední motiv jesliček s Ježíškem, Marií a Josefem, oslíkem, volkem a nad nimi panorama určitého městečka nebo vesničky. Mezi betlémskými postavičkami se objevují řemeslníci z toho města, které obvykle řezbář znal, a jimž dával podobu svých sousedů.

Mají dnes lidé stále u stromečků betlémy, pochlubí se vám s nimi?
Mají a pochlubí se. Většinou mluví o papírových betlémech, které každý rok skládají a bývá to zábava pro celou rodinu. Nebo jsou i rodiny, které si betlém předávají po generace. Vyprávějí, že mají betlém po babičce a Jezulátko tam dávají až 24. prosince.

Místo kapra se dříve jedli šneci nebo raci

Jaké jídlo se jídávalo o Vánocích, když konečně skončil dlouhý půst?
Štědrovečerní večeře měla být ještě postní. Je tam ryba, salát, ale večeře je už ozvláštněná vánočním cukrovím, a tedy předzvěstí Božího hodu, kdy už by měl být Ježíšek narozený. Správně by se mělo slavit až na Boží hod, odtud známe božíhodovou husu. Štědrý večer je ale ještě pořád v očekávání, jestli se Ježíšek opravdu narodí. Pětadvacátého prosince se už ale slaví, protože je na světě.

Co štědrovečerní kapr?
Vyskytl se asi před sto až sto dvaceti lety. Dřív se na štědrovečerní večeři jedli spíš třeba šneci, které my bychom si dneska nedovedli představit. Nasbírali se venku, buď šneci, nebo raci a ryby v potoce.

Příběh Ježíška a Vánoc je jasný. Ale jak s tím vším souvisí Santa Claus?
Já jsem ho měla vždycky spjatého s Amerikou a její tradicí. Překvapilo mě, že se Santa Clausem, jak ho známe dneska, tedy dědečka s bílým plnovousem, červeným kabátem a sobím spřežením, přišla Coca Cola v roce 1931. Zadala si vánoční reklamu, která měla navozovat v konzumentech vánoční atmosféru a také to, že ke Štědrému dnu a Vánocům prostě patří Coca cola.