Ostuda obce. Tak se o části hromnické silnice, která mezi dvěma zrekonstruovanými úseky zůstala, vyjadřovali místní lidé.

„Letos se na silnici určitě nedostane, ale příští rok vidím optimisticky,“ vyjádřila se vloni ředitelka Správy a údržby silnic Kralovice Jana Kašparová. Její slova se vyplnila, a průjezd obcí je kvůli těžké stavební technice, která na silnici pracuje, uzavřen.

Oslovení obyvatelé se netajili tím, že budou za novou silnici rádi. „Už to bylo třeba, silnice byla opravdu hrozná – když přes díry v ní jezdila auta, třásla se nám okna v domech,“ svěřila se Stanislava Kučerová.

„Stoprocentně souhlasím. Na silnici jsem čekali už dost dlouho,“ podotkla další z místních, kteří u silnice bydlí, Božena Růžičková.

Objevilo se však i několik lidí, které rekonstrukce zaskočila. „Jsem ráda, že bude silnice lepší, jezdím sem často za přítelem a dům máme poblíž ní. Jen jsme o ní vůbec nevěděli a máme problémy s tím, jak do domu dopravit materiál na stavbu. Práce jsme měli zamluvené třičtvrtě roku dopředu, takže se nedá nic dělat,“ řekla Pavlína Pašková.

Problémy s průtahem mají Hromničtí už více než deset let, ale pracovat se na něm začalo až v roce 2002, kdy vozovku zaplavila a poškodila voda z Býkovského potoka. Část s výmoly a dírami zůstávala ale trnem oku všem.

Podle starosty Hromnice Václava Duchka by měla být silnice – a tedy konečně i celý průtah – hotová 27. července. „Zároveň se silnicí vzniknou i nové obrubníky a chodník, který budeme platit my. Vyjde nás na milion sto tisíc korun, silnice by měla stát zhruba deset milionů. Kromě přeložení telefonního vedení jsme naštěstí nemuseli hýbat s ničím – vodovodem nebo třeba kanalizací,“ zakončil Duchek.

Názor redaktora

Kdo se třeba jen jednou projel Hromnicí, nemůže se tamním lidem divit, že na rekonstrukci těch „několika metrů cesty“ čekali doslova jako na smilování. Přijíždíte–li do obce z jedné strany, uvítá vás krásná silnice, chvíli vás nechá si ji užívat, a najednou, pokud tedy zrovna nesledujete každý její metr, vás může překvapit. Když si nepřekousnete jazyk, minimálně se praštíte do hlavy. Že je část průtahu, po němž se právě šinete, plná děr, výmolů a puklin, by snad nepoznal jedině řidič tanku, který je na podobné terény zvyklý z cvičišť. Jsem proto rád, že se konečně se silnicí pohnulo. A to nejen za Hromnické, ale i za všechny projíždějící.