První Šabalova úpravna vody je dnes památkově chráněná, kousek vedle stojí její nástupkyně, ve které se už voda upravovala chemicky. A stojí tu nové budovy, které byly právě rekonstruovány a vybaveny novou technologií (více se dočtete ZDE). O tom, jak funguje v praxi, mluví provozní ředitel vodárny Jan Kretek.
Jak nová čistírna funguje?
Velmi zjednodušeně: přes aktivní uhlí. Principem je granulované uhlí, na němž procesem sorbce dochází k zachycování organických látek. A to zejména těch specifických, jako jsou pesticidy nebo léčiva. Tedy produkty, které tam nechceme mít.
Plzeň měla od roku 2011 výjimku od hygieniků právě na tyto látky. V pitné vodě v Plzni byly obsaženy. Teď je tedy definitivně vyloučeno, že je už ve vodě nenajdeme?
Ano, v plzeňské vodě to už nenajdeme a výjimku hygieny už nebudeme potřebovat. Její ukončení je ale samozřejmě navázáno až na vyhodnocení zkušebního provozu, který by měl prokázat všechny věci, které si od toho slibujeme. Protože úpravna vody už ve zkušebním provozu běží, máme první výsledky, které jsou velmi slibné.
Nová úpravna vody stála více než miliardu korun. To je proces přechodu vody přes aktivní uhlí tak drahý?
Vlastní technologie přes aktivní uhlí stála z té miliardy asi 150 milionů korun. Ve více než miliardové částce jsou zejména rekonstrukce objektů a technologií, například jen rekonstrukce filtrace vyšla na asi 200 milionů korun. Rekonstruovala se také ozonizace, a dokonce bylo nutné postavit i nové objekty. Například pro UV záření, tedy fyzikální způsob dezinfekce, vznikla podzemní šachta s šesti až osmimetrovou jímkou.
