Dominiku Hladíkovi je sice teprve patnáct let, ale už má naprosto jasno, kde bude v osmnácti bydlet a co bude dělat. „Od malička miluji traktory, takže se chci po základní škole vyučit opravářem zemědělských strojů. Bydlet budu u dědy, kde už pomáhám s bytem. A dělat budu taky tam, už mám práci dokonce domluvenou, chodím tam totiž pracovat už teď,“ svěřil se Deníku mladík, který žije už pět let v Dětském domově ve Staňkově na Domažlicku, a tak dobře ví, jak to právě tyto děti mají při startu do života těžké.
Přestože se jim mnozí snaží pomoci, řada z nich to nezvládne. „Zhruba 60 procent z nich se podle našeho průzkumu po přechodu do dospělosti dostane na šikmou plochu. Se životem za branami dětského domova si nedokážou poradit. Někteří provozují prostituci, a to děvčata i kluci, protože to jsou rychle vydělané peníze. S tím jsou spojené drogy a alkohol. Končí pak často na ulici. Další jdou do vězení kvůli krádežím či exekucím, protože neumějí zacházet s financemi, z jiných se stanou bezdomovci,“ varovala Martina Prášilová ze spolku Mimo domov, který je jednou z organizací, jež se snaží obyvatelům dětských domovů na prahu dospělosti pomoci.
UČÍ JE HOSPODAŘIT
Dětské domovy jsou si samozřejmě vědomy rizik spojených s odchodem do samostatného života u chlapců a dívek, kteří roky byli zvyklí poslouchat „tety“, a podle toho také jednají. „My je připravujeme na odchod už od chvíle, kdy k nám přijdou. Jednak je učíme hospodařit s penězi, s kapesným, dále je zapojujeme do rozpočtu rodinky, chodí nakupovat, aby věděli, kolik co stojí. Když jsou starší, posíláme je na výcviky různých neziskových organizací, kde se setkají s tím, co je po odchodu čeká. Učí se, jak se postavit na vlastní nohy, jak si hledat práci a podobně,“ uvedla ředitelka Dětského domova v Kašperských Horách na Klatovsku Marie Kučerová.
Dodala, že domov spolupracuje s neziskovkami, které mají pro děti různé programy. Plusem jsou i cvičné byty přímo v domově pro chlapce a mladé slečny pod 18 let a dále dva startovací byty v sídlišti, kde jsou úplně samostatně – samozřejmě jen na čas.
CHYBÍ MENTOR
I ve Staňkově připravují děti na přechod do dospělosti systematicky. „Mladí lidé, kteří od nás odcházejí, mají k dispozici startovací byt, případně i další možnosti pomoci s bydlením, aby nezůstaly na ulici. Na samostatnost je ale potřeba děti připravovat už od nástupu na střední školu. Daří se nám to i díky spolupráci s neziskovými organizacemi, které u nás realizují řadu podpůrných aktivit,“ uvedla ředitelka domova Jana Koubová. Stejně jako spolek Mimo domov i ona vidí jako klíčový krok do budoucna změnu legislativy směrem k systematické podpoře mladých lidí v prvních letech samostatnosti.
„Ať už to nazveme komunitní pracovník nebo mentor, citelně nám chybí státem garantovaná služba, která by mladého člověka provázela první roky dospělosti. Naše děti se na nás obracejí a najdou u nás radu i podporu, ale není v naší kapacitě věnovat se jim systematicky a udělat pro ně maximum. Stejně tak aktivity neziskových organizací se liší podle krajů a momentálních projektů,“ vysvětlila Koubová, která je zároveň předsedkyní Federace dětských domovů. „Stát se tak de facto připravuje o možnost pozitivně ovlivnit tyto mladé lidi v kritickém období jejich života a podpořit je v zařazení do normální společnosti. Řešení následků přitom vyjde podstatně dráž,“ upozornila předsedkyně spolku Mimo domov Klára Chábová.
SOCIÁLNÍ INKUBÁTOR
Tato nezisková organizace cestuje po dětských domovech s dokumentem Dospělým ze dne na den, jenž přináší příběhy mladých lidí, kteří opouštějí dětské domovy a jsou na prahu dospělosti postaveni před těžká životní rozhodnutí. Především má ale v plánu uvést do života tzv. sociální inkubátory, které budou podporovat mladé lidi na rozcestí mezi dětským domovem a samostatným životem. „První bude postaven pro Prahu a Středočeský kraj. Naší představou je, aby byl alespoň jeden v každém kraji. Kdy to bude, ale říci nedokážu, minimálně dva roky budeme ověřovat, jak funguje ten pražský,“ vysvětlila Prášilová.
V Plzeňském kraji je nyní sedm dětských domovů (Horšovský Týn, Kašperské Hory, Nepomuk, Planá, Plzeň, Staňkov, Tachov), v nichž vyrůstá téměř 300 dětí.