Nejen o tom, ale o spoustě dalších zajímavostí z právě se probouzející jarní přírody vyprávěli účastníkům vycházky lesníci a vodohospodáři ze Správy veřejného statku (SVS), kteří o víkendu pořádali její už druhý ročník.

I když kolem rybníků to dost foukalo, lidi to neodradilo. „Uvidíte labutě, kachny veliké, lysky, kormorány,“ půjčuje lidem do ruky dalekohled šéf lesů, zeleně a vodního hospodářství SVS Richard Havelka. Den předtím tu prý kroužili racci, v sobotu vidět nebyli. „Co žerou?“ ptá se jedno z dětí, které chce půjčit dalekohled. „Larvy pakomárů na vodních rostlinách nebo třeba malé mlže,“ vysvětluje Havelka. Zdůrazňuje, že ale například kormoráni jsou predátoři, kteří loví ryby, stejně jako volavky nebo čápi. „Kormorán spořádá až půl kila rybího masa denně a stejné množství ryb poraní,“ vysvětluje.

A jaké ryby najdeme v Boleváku? Dominantní jsou ty dravé, jako candáti, okouni, štiky. A pak ti ostatní: kapři, tolstolobici, cejni a líni.

Čtěte také: Deskové hry, kam se podíváš. Papírna patřila v sobotu hráčům

Kousek dál je stanoviště se stromky. „V Evropě moc jehličnatých druhů není, mnohem víc je jich v Americe,“ říká zájemcům Petr Kuták, který má na SVS na starost hlavně urbanistickou zeleň. „Poznáte někdo douglasku tisolistou? Říká se jí kanadská jedle, ale nemá s jedlí nic společného,“ usmívá se. Říká, že nejvyšší douglaska na světě měří 68 metrů. Douglaska byla v posledních letech také plzeňským vánočním stromem. „Hojně se vysazovaly se v 70. letech minulého století v sídlištích. Teď už by přerůstaly paneláky a kořeny vyvracely okolí,“ dodává Kuták, čímž vlastně vysvětluje, proč majitelé nabízejí vánoční Plzni právě ten svůj strom.

Dál se jde kolem Košináře a Seneckého rybníka (je skoro vypuštěný kvůli odbahnění) přes stanoviště skautů a pak nimrodů. Procházka končí v arboretu Sofronka, kde pro příchozí udržuje táborák šéf Jan Kaňák.

„Máte buřty?“ volá na příchozí. Někdo má, někdo opéká jen chleba. Je to prý zdravější.