V Plzni je 82 ubytoven pro cizince. „Toto číslo zaznělo minulý týden při návštěvě ministra vnitra Jana Hamáčka. Město ale operuje s číslem 400, jelikož se ubytovny neoddělují od jiných ubytovacích jednotek,“ uvedl plzeňský radní Martin Zrzavecký. Ubývat zřejmě nebudou, zatím se však nepočítá ani se zřizováním dalších.

Ve městě je ale i řada nelegálních ubytoven, které často vznikají z obyčejných bytů. Jejich zřizovatelé se kvůli zisku snaží do co nejmenšího prostoru umístit co nejvíce lidí. O těchto zařízeních se policie dozvídá většinou od občanů, kteří si stěžují na hluk nebo nepořádek.

„Bydlím u Area Bory a večer s malou dcerou raději ani nevycházím,“ postěžovala si Jana Bromková.

„Klidné soužití komplikuje hlavně to, že pod jednou střechou žije několik odlišných národností a ty se mezi sebou provokují,“ řekl Deníku správce jedné legální ubytovny v Plzni, který si nepřál být jmenován.

Obyvatelé Plzně viní z nárůstu cizinců pracovní agentury, které cizince málo prověřují. „Agentury sem vozí na práci autobusy plné cizinců. Co se pak děje na ubytovnách, je už nezajímá,“ zlobí se Václav Motejl, který bydlí nedaleko ubytovny v Prokopávce. Nejčastěji sem míří cizinci z Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Polska nebo pobaltských států.

Podle Martina Zrzaveckého je problematická oblast kolem průmyslové zóny Borská pole, kde se zdržuje nejvíc cizinců, protože tam pracují. „Problém nespočívá pouze v násilí. Vzniká tam i problém s komunálním odpadem. Je ho moc a je špatně roztříděný. To má špatný vliv na životní prostředí, nemluvě o penězích, které to město stojí,“ dodal radní.

Kristýna Žítková