V Plzni jsou už ale dál! Odhalit konkrétní stav pacienta jim pomůže během pouhých patnácti sekund přístroj na měření kyseliny mléčné v krvi. Pokud jí je moc, je raněný vážně ohrožen na životě, a to je pro zdravotníky jasný signál začít s okamžitou takzvanou agresivní léčbou.

„Metoda tak unikátní sama o sobě není, lékaři ji v nemocnicích používají naprosto běžně. V řadě případů je již však pozdě a pacient nepřežije převoz do nemocnice,“ vysvětluje ředitel Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Roman Sviták důvod, proč se rozhodl získat zatím čtyři přístroje pro sanitky. Dva z nich má v tuto chvíli k dispozici výjezdové stanoviště Plzeň–Bory, jeden stanoviště pro Plzeň–sever v Lidické ulici v Plzni–Bolevci a poslední přístroj ode dneška využívají záchranáři ze Stříbra.

Cílem nového ředitele záchranky je, aby tyto malé přístroje, které stojí 12 tisíc korun, byly ve všech sanitních vozech. V kraji by se to mělo podařit do konce tohoto roku. „Máme vypsaný grantový projekt, který je těsně před schválením. Ideální by bylo, kdyby měly přístroje všechny sanitní vozy v republice. Bohužel se ale této možnosti, která není ve srovnání ceny a prospěchu pro pacienta vůbec drahá, nevyužívá, a to ani ve světě. Jediné země, které sanity těmito přístroji vybavily, jsou v Evropě Velká Británie a Norsko,“ uvádí Sviták s tím, že přitom je díky malé krabičce možné okamžitě rozpoznat, v jakém stavu pacient či raněný je.

Často na tom totiž může být člověk s mnohačetnými viditelnými zraněními daleko lépe než pacient, který navenek žádné příznaky ukazující na zranění neprojevuje. Vyšší hladina kyseliny mléčné v krvi je jedním ze symptomů oběhového šoku. „Oběhový šok je jedním z nejdramatičtějších stavů, se kterým se setkáváme v přednemocniční neodkladné péči. Stává se, že lékař situaci neodhadne, protože to ani vyšetřením, které může v tu chvíli provést, nejde, a pacient zemře při převozu,“ dodává Sviták. Ten plánuje na záchrance i další projekty, zatím o nich ale nechce hovořit.