Na radnici jste změnil kancelář, co ještě jste za rok ve funkci změnil?
Ano, kancelář jsem změnil. Ze stolů se už odlupovala dýha, židle byly dostatečně pokecané kafem a začal jsem registrovat udivené pohledy návštěv. Oslovil jsem architekta Šmolíka a nechal zařídit kancelář primátora. Mé jsou v ní jen věci na stole a kabát na věšáku. Může v ní úřadovat jakýkoliv můj nástupce. Musím říct, že první půlrok ve funkci jsem sloužil jako průtokový ohřívač informací. Naučil jsem se je postupně vstřebávat a orientovat se v nich. Na koncepční přemýšlení nebylo zatím moc času, ale přesto už začínáme plnit sliby. Schválili jsme studii prvního parkovacího domu na Rychtářce, generel dopravy v klidu, připravujeme relaxační centrum, což je propojení promenádami a cyklostezkami od Roudné přes Štruncovy sady až po pivovar, chceme, aby Plzeň byla Evropským městem kultury v roce 2015, začali jsme stavět vodárenskou infrastrukturu se spolufinancováním Evropské unie za 1,7 miliardy korun a další.
Dobře, pro generel dopravy v klidu jste ale vy osobně nehlasoval, a pokud vím, jeden z Plzeňanů na zastupitele kvůli němu podal dokonce trestní oznámení.
Ano, nehlasoval jsem pro něj. Tak, jak byl předložen, totiž počítá s centrem města jako s parkovací zónou a to se mně nelíbí. Pro parkování přece chceme nové parkovací domy, ale náměstí a jeho okolí má být místem odpočinku a života, ne parkování. Byl jsem sice ujišťován, že to neznamená, že se z centra stane jedno velké parkoviště, ale mně to zkrátka nesedí. A to trestní oznámení? Nepochopil jsem ho.
Po velkých peripetiích se vám také povedlo prosadit seniorské slevy v bazénu, ale způsob, který jste pro ně zvolili, označili někteří právníci i opozice za protiprávní.
Mně připadá ten způsob správný a jsem rád, že se ozvali právníci zvenčí. Už proto, že se kolem toho rozpoutá právní diskuse. Jsem přesvědčen, že město může koupit pro svoje důchodce čtyřicet plavenek ročně, to nám nemůže nikdo zakázat. Jde jen o to, že technicky plavenky nahradí Plzeňská karta.
Ve městě se téměř stává pravidlem, že radnice vždycky vysoutěží stavbu za určitých podmínek, ale cena pak vyšplhá mnohem výš. Je to třeba případ Vědeckotechnického parku, kde zastupitelé museli schválit pod tlakem více než 30milionový dodatek ke smlouvě, aby aby město nepřišlo o 150milionovou dotaci z Evropské unie. Váš náměstek Jiří Uhlík přiznal, že podobný problém bude s opravou náměstí Republiky, která se taky prodraží. Proč k tomu dochází a co se musí stát, aby se to neopakovalo?
V obou případech jde o to, že s firmou se vysoutěží nějaká projektová dokumentace, ale následně zjistíme, že až tak nevyhovuje, a začneme jako investor požadovat změny. V tu chvíli samozřejmě stavební firma začne chodit s dodatky, protože je to pro ni naprosto ideální situace.
Jistě, určité změny jsou asi pochopitelné, ale hned za třicet milionů korun? Proč se o nich zastupitelé nedozvěděli dřív, ale až tehdy, když už měli nůž na krku?
Dřívější usnesení neprošlo městskou radou, takže ho nebylo možno dát do zastupitelstva. Většina radních neměla důvěru k tehdejšímu představenstvu Vědeckotechnického parku, takže nejdřív došlo k výměně představenstva. Bohužel tím se to také trochu zdrželo. Teď musíme zjistit, kde se stala chyba a proč se měnila technologie stavby Vědeckotechnického parku.
Špičky plzeňské ČSSD označily současnou městskou radu za nejhorší od revoluce. Co na to říkáte?
Opozice je od toho, aby kritizovala. Díky tomu, že se rada rozšířila o čtyři členy, se mohly rozeběhnout věci, jako optimalizace pracovních sil na magistrátu, příprava koncepce o odpadech, kamerový systém ve městě a další. To bychom jinak nestihli. Rada pracuje dobře.
Na zastupitelstvu zazněla i kritika, že město nedostatečně komunikuje, dokladem jsou i slabé internetové stránky města. Novináři se o tom na vlastní kůži přesvědčují, kdykoliv se ptají na platy a odměny manažerů spojených s městem. Proč je tak složité dát jasnou informaci? Kdy bude radnice k lidem otevřenější?
Při platech městských manažerů není vždy jasné, zda můžeme tu informaci dát či ne. Výklad jedněch právníků je, že ano, jiní tvrdí, že ne. Proto asi nejsme dostatečně sdílní. Mojí povinností je chránit město před tím, aby se dostalo do zbytečných soudních sporů a ještě ke všemu se svými manažery. Pokud se ale ptáte na informace, které můžeme dávat, rozhodně s tím není žádný problém. Ta kritika na zastupitelstvu z řad opozice byla trochu laciná. Vybrali si dobu prázdnin, kdy si spousta radních i úředníků bere dovolenou, takže těch informací bylo skutečně méně. A internetové stránky města se budou měnit. Uznávám, že jsou nepřehledné a tuctové. Ale už jsme pro ně vybrali novou grafiku a připravujeme jejich změnu.
Když vyšel najevo čtyřmilionový plat generálního ředitele dopravních podniků, řekl jste, že si necháte předložit platy ředitelů dalších městských společnost, třeba z teplárny nebo z Plzeňských služeb. Už je víte?
Od všech předsedů představenstev přišla vyhýbavá odpověď.
Chcete říct, že když se primátor zeptá na platy v městských podnicích, nedozví se je?
Je to tak.
Zajímavé. Tak se zeptám na to, na co jsem se ptala už vašich dvou předchůdců. Kdy bude stát městský útulek pro psy?
Jiří Šneberger i Miroslav Kalous ho Plzeňanům dávno slíbili, přesto nikde nestojí. Bude stát na Borských polích, momentálně běží správní řízení, protože se do územního rozhodnutí odvolala městská společnost Vědeckotechnický park. Ve chvíli, kdy budeme mít hotový projekt a získáme stavební povolení, což předpokládám v příštím roce, můžeme začít stavět. V roce 2010 by měl nový útulek stát a fungovat.
Město chce ale stavět hlavně divadlo a nový fotbalový stadion. Co je pro vás osobně prioritou?
Nevím, obojí je pro mě zajímavé, chodím rád do divadla i na fotbal. Komorní divadlo potřebuje náhradu, protože je ve špatném technickém stavu, a je jen otázkou času, kdy se tam něco stane a budeme ho muset zavřít. Nám ted svitla pro stavbu nové budovy velká naděje. Zjistili jsme, že v Portugalsku dokázali postavit budovu nového divadla pro 500 diváků a repertoár srovnatelný s plzeňským za přibližně deset milionů eur včetně vybavení. To je v přepočtu asi 280 milionů korun. Architekt, který v Portugalsku divadlo navrhoval, se přijede podívat do Plzně a prověříme, zda je možné něco podobného postavit i u nás v Jízdecké ulici. Pokud to vyjde, vidím stavbu nového divadla jako reálnou.
A stadion? Dlouho se o něm mluvilo, objevily se první záměry a podoba. Co se děje s plány dál?
Jsem přesvědčen o tom, že nemá cenu stavět samotný stadion, který by byl využíván jen při zápasech a trénincích fotbalistů. Musí jít o multifunkční sportovní centrum, které město dokonale využije, a investice do něj musí být zejména ze soukromých zdrojů. Takže investor zaplatí aquapark a další atrakce a my jako město k tomu přidáme díl na fotbalový stadion. Mám na stole tři nabídky od soukromých investorů, ale co se týče investic, chci být opatrný při spojování veřejných a soukromých peněz. Zjistil jsem, že právě s tím mají velké zkušenosti v našem partnerském městě Whintertour ve Švýcarsku, kde už tak postavili asi dvacet staveb. Pojedeme se tam podívat a vyptáme se na zkušenosti, které tam s tím mají. Chci od nich slyšet, na co si máme dát jako město pozor a kde se dá udělat chyba, abychom mohli stavět na jistotu.
Pořád jde o centrum s umělou sjezdovkou, aquaparkem, hotelem a řadou dalších atrakcí, které má lákat tisíce lidí z dalekého okolí?
Ano, jde o nabídku jednoho ze tří investorů, které mám na stole. Původní záměry platí, a dokonce jsem už viděl verzi zase maličko posunutou dopředu. Kdy ji ale společnost představí veřejnosti, je na ní.
Na radnici sedíte rok, ale už jsou slyšet hlasy o vaší možné kandidatuře na místo hejtmana či senátora. Co na to říkáte, vydržíte v primátorském křesle celé volební období?
Za určitých podmínek se může stát, že budu kandidovat jinam. Ale mě osobně město jednoznačně zajímá nejvíc. Město je přirozené seskupení lidí, kteří spolu bydlí a mají spoustu společných zájmů. Kraj je proti tomu strašně různorodý a nemá svoji historii. A co se týče Senátu, nějak netoužím být jedním z mnoha senátorů v Praze. Pro mě Plzeň znamená víc. Tady můžu mnohem víc věci ovlivnit, můžu si tu plnit sny. Třeba náměstí. Těším se, až bude krásné a lidé na něm budou odpočívat, chodit se tam bavit.
Jak moc vám rok v čele města Plzně změnil život?
Naprosto zásadně. Hlavně v tom, že mi spolykal skoro všechen čas. Když jsem dělal starostu v Doubravce, moje žena pracovala v Praze. Kromě víkendů jsme se skoro vůbec neviděli, a tak si našla místo v Plzni, a nevidíme se zas. Můj čas spolyká úřad. Za poslední rok jsem třeba neměl čas nechat vyřídit změnu pojistky domu, a když nám praskl odpad u vany, musela to taky vyřídit manželka. Plánování s kalendářem nic nevyřeší. Vždycky je něco přednějšího.
