Zdroj: DeníkDeník také zjistil zajímavá data, která ukazují, jaké úlohy dělají žákům této školy problémy a jaké naopak s přehledem řeší. Tuto tabulku najdete na konci článku.

Je krátce před desátou hodinou a na kozojedské základní škole je velká přestávka. Přesto mě na chodbách nevítá hlasitý dětský křik ani opakované napomínání pedagogů, tak charakteristické pro jiné školy. Ne že by zde panovalo naprosté ticho, ale klenuté prostory bývalé fary působí klidným až rodinným dojmem a žáci se zde podle její ředitelky cítí opravdu jako ve velké rodině.

Zdroj: Deník/Pavel Bouda

„Jsme malá venkovská škola a máme celkem asi sto žáků, což je v průměru 12 až 14 dětí ve třídě. Někdy třídy spojujeme a děti se tak učí samostatnosti a když jim to nejde, ti lepší je táhnou. Musím připomenout, že vliv na atmosféru ve škole má i zájem rodičů. Tady na vesnici jsou ctižádostiví, spolupracují se školou a dělají s dětmi pečlivě domácí přípravu,“ říká ředitelka Eva Doležalová, která mě při návštěvě školy provází.

První, co mě zaujme, jsou schody do vyšších pater budovy s vyjmenovanými slovy, které jsem si tak mohl při jejich zdolávání letmo zopakovat.

Češtinu na druhém stupni učí na zdejší škole Aneta Hercová a my se proto jdeme přímo do její hodiny podívat. Samotná třída se nijak neliší od mnoha jiných, ale něco je jinak. Nevidím ani jeden znuděný obličej, hodina vypadá jak přátelské povídání. Všechny děti se dostanou ke slovu a je na nich vidět pohoda a zájem o probíranou látku. Ale aby nedošlo k mýlce, respekt ke své učitelce je u zdejších žáků patrný na první pohled. Abych se ujistil, čekám po vyučování na chodbě na skupinku dětí.

Přijímací zkoušky. Ilustrační foto
Známe základní školy na Plzeňsku, jejichž žáci nejlépe zvládají přijímačky

„Je to přesně tak. Asi by nás to tolik nebavilo, kdybychom měli jinou paní učitelku. Když něčemu nerozumíme, tak nám to klidným hlasem znovu vysvětlí. Ale umí se i rozzlobit, když třeba vyrušujeme, ale nekřičí. Jen se zamračí a my hned zmlkneme,“ chválí svoji češtinářku sedmačka Eliška.

V českém jazyce je kozojedská základní škola v úspěšnosti svých studentů u přijímacích zkoušek na prvním místě mezi školami v okresu Plzeň – sever a Aneta Hercová na tom má určitě svůj podíl.

„Ne že by češtinu moji žáci milovali, ale při výuce upřednostňuji přátelský přístup, takže si hodně povídáme a hodně toho řešíme. Ticho a klid v mé třídě byste tedy hledali marně. A před přijímačkami děláme s dětmi přípravu, kam všichni svědomitě chodí. Vyloženě se věnujeme těm testům, které se pak mohou u zkoušek objevit, zaměřujeme se hlavně na pravopis a práci s textem, která je pro děti obtížná, protože tam bývají texty poměrně dlouhé a děti se v nich ne moc dobře orientují,“ vysvětluje pedagožka.

Přijímací testy na střední školy? I suverén by si měl natrénovat formát odpovědí.
Test k přijímačkám na střední školy: Připravte se na matematiku i češtinu

Další školní schodiště mě pak procvičí v násobilce. Míříme totiž i za učitelkou matematiky Veronikou Vacínovou, jejíž studenti jsou u přijímacích zkoušek také nadmíru úspěšní. Mladá pedagožka se ale zpočátku zdráhá odpovídat s tím, že zásluhu na skvělých výsledcích z matematiky má její předchůdce a kolega František Bureš, prý matikář tělem i duší. Nakonec se ale přece jen nechá k odpovědím přemluvit.

„Co dělám jinak? Nevím, ale nemám klidné hodiny, občas hrajeme s dětmi matematické pohybové hry, aby se mozek okysličil a aby je to bavilo. A na začátku svých hodin často používám naši oblíbenou hru Plácačky. To jsou příklady s malou nebo střední násobilkou, u starších mocniny, které jdou vypočítat zpaměti. Soutěží spolu dva týmy a kdo dřív a rychleji ukáže na tabuli správný výsledek, často i s rozběhem, tak vyhrává. Nevím jestli mě mají žáci rádi, ale já se s nimi cítím skvěle,“ usmívá se sympatická matikářka.

Na chodbě zjišťuji od dětí další zajímavou informaci. S paní učitelkou se dělí o vyučování matematiky patnáctiletý Honza Štěrba. Mimořádně nadaný žák tak pomáhá mladším spolužákům s pochopením některých příkladů. „Ode mne to berou jinak, snažím se jim to vysvětlovat i mimo vyučování tak, aby to pochopili,“ potvrzuje skromný deváťák. On sám má prý nejraději řešení logických matematických úloh, ale hravě zvládá i další předměty.

Deník připravil další zkušební test z přijímaček na střední školy.
Zkuste test z přijímaček na střední školu: Nyní čeština i neoblíbená geometrie

Ani se nedivím, že kozojedskou základní školu si vybrala ke svému pedagogickému působení i slavná sportovkyně Kateřina Emmons, která v kraji bydlí a na výběr měla několik dalších okolních škol. Své žáky zde učí anglickému jazyku a brzy přibude i tělocvik.

Úspěšné výsledky žáků ZŠ Kozojedy nemají tedy jen jednu jedinou příčinu. Je zřejmé, že k nim přispívá souhrn všech popsaných zjištění. Malá škola, schopní pedagogové, vstřícní rodiče a přátelské školní prostředí.

A znáte ten pocit, že byste se zase někam rádi vrátili jen tak, aniž byste museli?

Tak právě s takovým pocitem jsem z kozojedské základní školy odjížděl.

Úspěšnost podle témat

Co jde a nejde žákům Základní školy v Kozojedech u přijímaček z českého jazyka?

  • První číslo u každé kategorie udává procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách. Číslo v závorce udává celostátní průměr:
  • Český pravopis - 60,78 (49,34)
  • Komunikace a sloh - 75,00 (58,24)
  • Porozumění textu - 66,67 (55,37)
  • Skladba - 88,89 (66,45)
  • Tvarosloví - 58,33 (39,45)
  • Tvorba slov a slovní zásoba - 76,19 (53,67)


Pozn.: Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších zde

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat