Navíc kvůli nové vyhlášce hrozí, že by lázně mohly přijít o klienty, kteří mají pobyt tzv. na křížek neboli placený pojišťovnou.

„Letos máme pokles klientů o 16 %, příští rok bude zřejmě ještě vyšší," míní ředitelka Dětské lázeňské léčebny v Kynžvartu na Chebsku Jiřina Valentová. Ročně sem z Plzeňského kraje míří zhruba dvě stě dětí ve věku od 6 do 19 let, což je zhruba pětina zdejší klientely. Za sníženým počtem lázeňských pobytů je podle Valentové vyhláška, která začala platit od začátku října. „Lidé ani lékaři nevěděli, co se změní. Pojišťovny také hodně zpřísnily, kdo poukaz na lázně dostane," upozorňuje Valentová.

Reforma zkrátila pobyt pro děti i dospělé, přičemž v mnohých případech je pobyt možný pouze jednou za dva roky. A vzhledem k tomu, že se započítávají pobyty od října 2009, mají pacienti často ´vybráno´ hned poté, co vyhláška vstoupila v platnost.

Podobná reforma změnila lázeňství v Německu. „V roce 1996 tvořili lidé s poukazem přibližně 65 % naší klientely. Dnes jsou to jen asi tři procenta," upozorňuje například ředitel lázeňského komplexu Bad Griesbach Dieter Lustinger.

Pojišťovny totiž v Německu platí jen část a lidé si často nejsou ochotni zbytek doplácet. Proto muselo zařízení, které dostává dotaci od Dolního Bavorska i od okresu Pasov, změnit zaměření. A nyní nabízí kromě termálních pramenů také například masáže, sauny a v bezprostřední blízkosti i je golfové hřiště. „Minimálně tolik, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za auto, by měli investovat i do svého zdraví," míní Lustinger. Razantně se také za šestnáct let snížil průměrný počet dní, které lidé v Bad Griesbach stráví – z patnácti na necelých šest dní.

Čistě lázeňským městem je dnes také Bad Füssing, které je stejně jako Bad Griesbach přibližně 230 km od Plzně. Ačkoli má jen osm tisíc obyvatel, jeho ubytovací kapacita je patnáct tisíc míst. Jsou tu totiž největší lázně v Německu – Johannesbad. „Ve všech třinácti bazénech je voda s vysokým obsahem síry, která pomáhá na problémy s pohybovým ústrojím," připomíná manažer lázní Peter Krieg. I tady se za posledních šestnáct let zkrátila průměrná doba pobytu z 24 dní na polovinu.

Podle lékařky Olgy Šantorové z Rokycanské nemocnice by ale délka ozdravného pobytu měla být mnohem delší. „Aby měla větší význam, měl by pobyt trvat alespoň tři týdny, u dětí ještě o týden déle. Trvá jim, než se aklimatizují," míní Šantorová.

Šance, že by české pojišťovny začaly proplácet i pobyty v Německu, je zatím takřka nulová. „Stěží proplácí české lázně, natož ty zahraniční," upozorňuje Valentová z kynžvartských lázní. Ojedinělé jsou dnes i proplácené pobyty na Slovensku.

Na to, že lidé s ´křížkovými poukazy´ už lázně neuživí, se připravují i česká zařízení a začínají doplňovat služby. Dětská lázeňská léčebna v Kynžvartu by se během příštích několika let mohla změnit na rodinné lázně. „Choroby, s nimiž se u nás děti léčí, jsou zpravidla dědičné. Proto nyní o možnosti léčebného pobytu pro celé rodiny vyjednáváme s pojišťovnami," vysvětluje Valentová.