Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběhy plzeňských betlémů

Plzeň - K vánočním svátkům neodmyslitelně patří návštěva tzv. betléma nebo též jesliček, které všem připomínají narození Krista, ústřední příběh Vánoc popsaný v Bibli.

4.12.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Libor Plíhal

Oči dětí i dospělých se těší z krásy figurek, představujících jednotlivé postavy známé scény: Marie s Josefem, Jezulátka položeného do jeslí, neodmyslitelných tří králů a všech možných figurek, nesoucích rozličné dary, a samozřejmě také zvířátek, nejčastěji oveček a psů. Někdy také zvířat, představujících části světa, odkud se přišli děťátku poklonit tři králové: slon, velbloud, kůň. Nesmějí chybět pastýři, jimž bylo narození Spasitele zvěstováno jako prvním.

Nejstarší zobrazení nově narozeného Krista prý archeologové znají z katakomb sv. Priscilly. Impuls ke stavění jesliček, tak jak je známe dnes, dal svatý František z Assisi o půlnoci 24.12. roku 1223. V českém prostředí, zejména pak během 19. století, dostaly jesličky zcela osobitý ráz. Ke svaté rodině a zmíněným tradičním figurkám zasazeným do krajiny s biblickým městem Betlémem v pozadí postupně přibývají tzv. darovníčci, kteří po vzoru tří králů přinášejí narozenému Jezulátku svoje dárky. V našem prostředí okolí Betléma nabývá rysů české krajiny, objevují se lidé v dobových krojích, zástupci řemesel a původní biblické město získává vzhled konkrétních českých měst. Oproti klimatické realitě původního dějiště se objevuje také např. sníh.

Svoje tradiční a zajímavé jesličky neboli betlémy má i město Plzeň. Nejznámější naleznete hned ve vstupní části plzeňské katedrály sv. Bartoloměje. I když figurky a celkový vzhled betlémské scény evokuje barokní sloh, nenechte se mýlit. „Tento betlém je poměrně nový,“ říká pracovnice sekretariátu plzeňské farnosti, slečna Sladká, a dodává: „ Podle záznamů jej vyrobil řezbář Charvát z Kutné Hory někdy v letech 1944-45.“ Kromě tohoto betléma zhotovil i jiný, menší, nacházející se v kostelíku sv. Jiří v Doubravce.

Neobyčejně zajímavý betlém naleznou ochutnavači vánoční atmosféry v kostele u františkánů. Obsahuje dvacet pět figurek v téměř životní velikosti. Každá postava, kromě Jezulátka, měří okolo 150 cm. Také velbloud, kůň a slon, na kterých přijeli tři králové, jsou poněkud menšího měřítka. Za unikátní betlémový soubor vděčíme dobrodincům františkánského kláštera a terciářům františkánského řádu, manželům Liškovým z Plzně. Ti ještě před válkou zadali objednávku na zhotovení betléma firmě Stufflesser z údolí Grögnetthal, jejíž zruční řezbáři zhotovili i jiný betlém, nacházející se v Rakousku. Díky velikosti figurek se právě během vánočních svátků stává kostel Panny Marie Sněžné u františkánského kláštera oblíbeným cílem návštěv Plzeňanů s dětmi. Málokdo ovšem tuší, že tváře muže s beránkem a ženy nesoucí na hlavě džbán zachycují skutečnou podobu těch, kdo zhotovení betléma financovali, tedy manželů Liškových. „Manželé Liškovi žili v domě blízko náměstí ještě v 60. Letech, a tak je někteří lidé, pamětníci, ještě dodnes poznávají,“ usmívá se slečna Sladká. První postavy rozpracovaného betléma se v Plzni objevily roku 1939. Soubor všech připravovaných figur však nebyl dokončen. Práce přerušila válka.

Neméně zajímavým je pak betlém, který naleznete v kostele u redemptoristů na Chodském náměstí. Podnět k vytvoření dal spolek přátel kostela sv. Jana Nepomuckého již v roce 1942. Plánovaným stálým jesličkám bylo vyhrazeno místo v pravé boční kapli, kde se dnes nachází svatostánek. Výtvarného provedení se ujal akademický sochař Jan Vasilej Čermák z Kladenska. Ten ještě namaloval obraz, který se stal pozadím betléma a zachycuje podobu Plzně, tak jak vypadala z míst statku Lüftnerky na Lochotíně v roce 1943. Protože však následujícího roku mistr zemřel, trvalo další dva roky, než se nalezl pokračovatel ochotný ztvárnit cizí myšlenku. Práce se ujímá akademický sochař František Bartoš z Hradce Králové a roku 1947 dokončuje první skupinu figur.

Betlém unikátně vyjadřuje myšlenku klanění se celého Plzeňska božskému dítěti. Městský lid přicházející zleva je veden svatým Bartolomějem, patronem města, za ním spatříme přicházet ředitele první české školy Jana Rychtaříka, následují představitelé města: purkmistr František Pecháček, s ním profesor J. V. Sedláček a B. Smetana, spisovatel (?) K. Klostermann a další význačné osobnosti Plzeňska. Průvod uzavírá J. K. Tyl a mecenáš kostela, msgre Jan Herzog. Mezi představiteli řemesel nalezneme i pracovníky pivovaru a dělníky ze Škodovky. Pravá strana jesliček patří venkovu. V průvodu spatříme děvčata i selky v krojích, stařenka nesoucí chléb a sůl se chystá uctít Ježíška po staročesku. Kromě nich zde kráčejí i dudák a pištec.

Ve středu betléma spatříme Jezulátko, u něhož klečící Panna Maria rozvinuje plátno, na druhé straně stojí sv. Josef v pohnutí nad zázrakem. Okolo vidíme tradiční skupinu pastýřů s ovečkami a pějící anděle. Anděly pak 6. ledna vystřídá skupina tří králů přinášejících dary.

Betlémy budou přístupny veřejnosti k prohlédnutí v předvánočním čase

Katedrála sv. Bartoloměje
Sv. Jan Nepomucký (u redemptoristů)
Panna Maria Sněžná (u františkánů)

Plzeňské jesličky skrývaly špionážní informace

Návštěva jesliček, malých betlémů, vystavených v plzeňských kostelech, se opět stává oblíbeným vánočním zvykem. Mezi rozhodně pozoruhodné betlémy patří i ten, který naleznete v kostele u redemptoristů na Chodském náměstí. Podnět k vytvoření tohoto betlému dal spolek přátel kostela sv. Jana Nepomuckého již v roce 1942. I když za hlavního iniciátora můžeme považovat tehdejšího významného plzeňského národopisce, Ladislava Lábka. Betlém měl totiž odrážet Plzeňsko i jeho folklór. I proto bylo mezi daráčky vyhrazeno místo pro zástupce průmyslu, řemesel i významné kulturně činné osobnosti Plánovaným stálým jesličkám bylo vyhrazeno místo v pravé boční kapli, kde se dnes nachází svatostánek. S hledáním vhodného výtvarníka započala i sbírka, která měla pokrýt výdaje na výrobu jesliček.Výtvarného provedení se ujal akademický sochař Jan Vasilej Čermák z Kladenska. Ten ještě namaloval obraz, který se stal pozadím betléma a zachycuje podobu Plzně, tak jak vypadala z míst statku Lüftnerky na Lochotíně v roce 1943. Záměr zhotovit pozadí betléma ovšem narazil na nečekané obtíže. Prostor nad Lüftnerkou se ovšem nacházel rovněž na linii německé protiletadlové obrany, chránící město a především Škodovku před útoky bombardérů. Vždyť i část blízkého Lochotínského parku zabralo pro své potřeby tzv. Luftkomando a část zabíral také Wehrmacht. Podle pamětníků to byli právě pozorní vojáci wehrmachtu, koho zaujal rázovitý muž s náčrtníkem, plně zabraný do zkoumání panoramatu města včetně významné zbrojovky. Výtvarník Čermák byl tedy poněkud po švejkovsku zadržen coby domnělý špión. Jenže za války takové podezření rozhodně nebyla žádná legrace a odejít od výslechu bez úhony potřebovalo notnou dávku štěstí. Možná ji Čermákovi přineslo právě Jezulátko, které se těšilo na zasněženou plzeňskou krajinu za svými jesličkami. A němečtí vyšetřovatelé museli nejspíš kroutit hlavou nad zdůvodněním, co tvůrce betlému vedlo až pod hlavně německých protiletadlových děl. Možná i proto zanechali bez povšimnutí skutečnost, že do detailů provedený návrh pozadí betlému zobrazuje i utajovanou obrovskou dřevěnou maketu škodových závodů, postavenou mezi Plzní a Vejprnicemi. Ta měla mást anglické a americké piloty a přitahovat jejich případné útoky na sebe. Tímto způsobem tedy i betlém, téměř zosobňující klid a mír vánočních svátků, připomíná vlastně už navždy neklidné časy druhé světové války. I když je vyobrazení falešné továrny poměrně malé, při pozorném pátrání ji lze odhalit.

Protože však následujícího roku mistr Čermák zemřel, trvalo další dva roky, než se nalezl pokračovatel ochotný ztvárnit cizí myšlenku. Práce se ujímá akademický sochař František Bartoš z Hradce Králové a roku 1947 dokončuje první skupinu figur. Ty měřily mezi pětapadesáti až šedesáti centimetry. Nakonec vytváří celkem třicet sedm daráčků a betlémových figur.

Betlém unikátně vyjadřuje myšlenku klanění se celého Plzeňska božskému dítěti. Městský lid přicházející zleva je veden svatým Bartolomějem, patronem města, za ním spatříme přicházet ředitele první české školy Jana Rychtaříka, následují představitelé města: purkmistr František Pecháček, s ním profesor Josef Václav Sedláček a Bedřich Smetana, spisovatel Karel Klostermann i další význačné osobnosti Plzeňska. Průvod uzavírá Josef Kajetán Tyl a mecenáš kostela, msgre Jan Herzog. Mezi představiteli řemesel nalezneme i pracovníky pivovaru a dělníky ze Škodovky. Jeden ze škodováků hrdě nese štít se znakem okřídleného šípu. Pravá strana jesliček patří venkovu. V průvodu spatříme děvčata i selky v plzeňských krojích s naškrobenými „holubičkami“, stařenka nesoucí chléb a sůl se chystá uctít Ježíška po staročesku. Kromě nich zde kráčejí i dudák a pištec nebo také ponocný s lucernou.

Ve středu betléma spatříme Jezulátko, u něhož klečící Panna Maria rozvinuje plátno, na druhé straně stojí sv. Josef v pohnutí nad zázrakem. Okolo vidíme tradiční skupinu pastýřů s ovečkami a pějící anděle. Anděly pak 6. ledna vystřídá skupina tří králů přinášejících dary.

#nahled|https://g.denik.cz/46/6e/betlem_u_jeziska02_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/46/6e/betlem_u_jeziska02.jpg|Staré fotografie betléma U Ježíška v Plzni#

Zničili satanisté betlém U Ježíška?

Vánoční jesličky neboli betlémy byly svým způsobem pýchou i ozdobou každého kostelíka. Velice zvláštními jesličkami se mohl pyšnit i drobný kostelík U Ježíška skrytý nedaleko plzeňského hlavního nádraží v údolí Radbuzy u mostu Milénia. Byly totiž ze slámy. „Je to už dávno, chodívala jsem se na ně dívat jako malá holka. To může být tak před pětapadesáti lety,“ přemýšlí pamětnice Anna Hakerová, která mne na existenci jesliček upozornila. „Vidím ho před očima,“ pokračuje, „stávaly vždy vpravo ode dveří. Figurky snad třiceticentimetrové. Krása. Jenže v devadesátých letech je zničili satanisté.“ Petr Marovič z odboru památkové péče plzeňského magistrátu její slova částečně potvrzuje. Unikátní betlém v kostelíku skutečně stával, ale nedá se říct že by jej zničili satanisté. „Satanistům se přičítalo na vrub poškození náhrobků na blízkém Mikulášském hřbitově, i když nelze zcela prokázat, že šlo právě o ně. K této domněnce vedla skutečnost, že asi dva z poškozených křížů opřeli o hradbu vzhůru nohama. Do kostelíka U Ježíška tehdy ale nepronikli.“ Když v roce 1997 město kostelík zakoupilo a než byly zahájeny rekonstrukční práce, pracovníci odboru památkové péče magistrátu historickou budovu pečlivě prohlédli. Z betléma nalezli pouze dřevěnou konstrukci původní salaše ve staré krabici v sakristii. Salaš zůstala s dalším inventářem uvnitř kostelíka dodnes. Kam se však poděly figurky a jaká je vůbec historie celého betlému?

Pan Jíša ze Sdružení pro obnovu památek v Rokycanech a okolí, které má nemalou zásluhu na obnově půvabné stavbičky, mi prozradil toto: „Betlém nechal vyrobit v roce 1936 známý plzeňský historik a ředitel národopisného muzea Ladislav Lábek, který později stál také v čele Jednoty pro záchranu kostelíka U Ježíška, když se kdysi kostelík nacházel v podobně zchátralém stavu, jako tomu bylo donedávna.“ Původně barokní kaple, která se časem rozrostla až do podoby unikátního malého kostela nikdy nebyla v církevním držení, nýbrž patřila vždy soukromým majitelům, kteří objekt církvi k bohoslužbám jen půjčovali. Na soukromých rukou tedy závisela i případná rekonstrukce objektu. V roce 1935 zahájila tedy zmíněná Jednota pro obnovu a v rámci sbírek došlo i na jesličky. Zvláštní roli v té záležitosti sehrál vikář Josef Resl z Touškova, který založil sbírkový fond. Do sbírky přispěli i tehdejší studenti plzeňské reálky a snad i studenti od dominikánů, s největší pravděpodobností přispěl svými penězi i sám Ladislav Lábek.“

Kdy přesně figurky z betléma zmizely a co se s nimi stalo, nikdo nevěděl. V osmdesátých létech dvacátého století sice kostelík ještě sloužil bohoslužbám, ale už tehdy se nacházel nikoli v nejlepším technickém stavu. Pamětníci vzpomínají, jak museli po prknech přecházet věčnou louži v předsíňce, důsledek necitlivé úpravy okolního terénu v časech socialismu. I když se našli aktivisté zachraňující památku, jak jen to bylo možné, o pravidelném využívání stavby nelze prakticky hovořit. „Poslední bohoslužby se konaly někdy v roce 1992,“ vzpomíná pan Jíša, „potom kostelík odolával nájezdům různých vandalů. Tehdy mohlo dojít i k zániku betléma, ale také je možné, že figurky někdo zachránil a má je doma. Jenom my o tom nevíme.“ I když členové Sdružení pro obnovu památek uvažovali o obnově jesliček ve spolupráci s některým ze současných betlémářů, citelně postrádali nějakou fotografii, dokládající podobu ztracených figurek. Nikdo tehdy netušil, že se stane zázrak.

#nahled|https://g.denik.cz/46/6e/betlem_u_jeziska01_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/46/6e/betlem_u_jeziska01.jpg|Staré fotografie betléma U Ježíška v Plzni#

Unikátní fotografie skončila mezi starým papírem

Pátrání po plzeňských zajímavostech často překvapí tím, jak tato tajemství žijí vlastním životem. Když v Plzeňském deníku vyšel článek o bývalém betlému patřícímu ke kostelíku U Ježíška, který leží u mostu Milénia, vůbec by mne nenapadlo, že by mohl na světlo světa vyplout obrazový dokument původního vzhledu zmíněné památky. Kromě dochovaných přístřešků z původního betléma a jisté naděje, že část figurek by se mohla jednou objevit v depozitáři konventu plzeňských dominikánů, všichni pamětníci i pracovníci magistrátu zodpovědní za obnovu kostelíka mi smutně sdělili, že žádná fotografie betlému není k dispozici a pravděpodobně se ani nezachovala. Po potvrzení této skutečnosti z úst pana Jíšy ze Sdružení pro obnovu památek v Rokycanech a okolí i slov pana Puchty, pamětníka, který měl možnost figurky vidět ještě v devadesátých letech dvacátého století, bral jsem to jako hotovou věc.

O to větším překvapením bylo, když mi jednou kdosi zanechal v redakci Plzeňského deníku vzkaz: Mám fotografii betléma od Ježíška. V nejbližším možném termínu jsem dotyčného, pana Františka Supa, kontaktoval a musel jsem uznat, že příběh o tom, jak se unikátní fotografie ztraceného betléma znovu objevila na veřejnosti, do seriálku o plzeňských tajemstvích patří.

„Bylo to před dvěma lety,“ vzpomíná současný majitel fotografie, „šel jsem vynést reklamní letáky a všiml si vedle kontejneru krabice od cukrovinek. Byla plná fotografií, pravděpodobně z něčí pozůstalosti. Mezi spoustou rodinných snímků ležela i tato. Okamžitě jsem poznal, co na ní je a uschoval si ji.“

Fotografie představuje zmíněná dvě stavení a jesličky včetně velkého počtu drobných figurek, přesně tak, jak vzpomínali pamětníci. Freska na stropě původní barokní kaple, dnes vstupního traktu kostelíka, ještě není omšelá, nad vchodem do kostelní lodi lze spatřit obraz Poslední večeře Páně. Asi nejvíc ze všeho zaujme diváka výzdoba okolo betléma. Svázané chvojí, ozdobné girlandy. Právě ta může být i klíčem k dataci a tajemství uchování fotografie mezi památkami čistě rodinného charakteru. Vedle zmíněné krabice ležela totiž i učební smlouva a složka s různými dokumenty potvrzující, že maturant reálného gymnázia v Plzni J. Němec bude po 18 měsíců v letech 1941 – 42 v učení na povolání zahradnické v podniku sousedícím s kostelem U Ježíška. Snad mělo jít o výpomoc mladíkovi v těžkých válečných dobách. Podle pamětníků zde zahradnictví, i když později nejspíše znárodněné, fungovalo ještě v 60. letech. Možná, že sám učeň dokonce s pracným zdobením kolem oltáře U Ježíška pomáhal a z toho důvodu si fotografii uchoval mezi osobními věcmi. Je také možné, že fotografie sloužila ve firmě jako předloha pro podobná zdobení. Podle jiných indicií by také mohla pocházet z let 1945 – 1946. V každém případě dnes může posloužit při dalším pátrání po zmizelých figurkách, případně jako podklad pro výrobu betléma nového.

4.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Skřítek Zdravínek

Skřítek Zdravínek bude doprovázet nemocné děti

Městské lázně na Denisově nábřeží v Plzni mají nejlepší léta za sebou. Jejich stav je v současné době žalostný

Rok 1947 a oprava plzeňských lázní

Šetření dospělo do konce. Řidič, který srazil dva chlapce, je vinen

Plzeň – Policie obvinila 23letého řidiče, který srazil letos v červnu dvě děti. Za usmrcení z nedbalosti mu hrozí jeden až šest let za mřížemi.

Výstava Metamorfózy v DEPO2015

Plzeň – Irene Fritz je předsedkyní uměleckého spolku Oberpfälzer Kunst-verein z německého města Weiden a moc se jí zalíbil industriální prostor plzeňského areálu DEPO2015. Z její iniciativy vznikla společná česko-německá výstava, která je od 5. října k vidění právě ve výstavních prostorách DEPO2015.

Rána hodinu po večerce. Zamykají se cely na noc?

Skupina vězňů vnikla do nezamčené cely, úder poškodil zrak.

Praktici zavřeli své ordinace, pokračují v protestech

Plzeň - Mnoho praktických lékařů pro děti a dospělé ve středu zavřelo své ordinace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení