„Určitě se těším, ale taky bojím, jaké hrůzy na mě čekají," řekla Deníku těsně před odjezdem. I když si při náročném šampionátu sáhla osmnáctiletá žena na dno, její premiérová účast dopadla skvěle. V juniorské kategorii vybojovala se svými čtyřnohými parťáky Fidorkou a Lentilkou bronzovou medaili.

Krušné chvilky zažívala Kreidlová už při první etapě z celkových deseti. „Po více než kilometrové rovince následovala ostrá zatáčka doprava a kamenitá cesta dolů. Protože pršelo, všude bylo bahno. Lidi přede mnou padali. A já jsem se s hrůzou zeptala sama sebe: Doběhnu to vůbec?" sdělila. Ještě mnohokrát za závod, při němž musela zvládnout přibližně 70 kilometrů a převýšení 3500 metrů, zapochybovala. Kondici však měla osmnáctiletá žena na Montánu, jak je devítidenní soutěž zpravidla označována, dobrou. Kromě canicrossu se totiž věnuje také atletice.

Barbora Kreidlová se poprvé zúčastnila nejtěžšího závodu v canicrossu. V soutěži běžela se čtyřnohými parťáky Lentilkou a FidorkouI přes dobrou formou chytla sportovkyni ve druhé části soutěže krize. „Byly tam hrozný kopce. Měla jsem puchýře na nohou a namožená lýtka, brečela jsem bolestí. Když jsem večer doběhla, řekla jsem, že už dál nepokračuju," přiznala. Odhodlání vydat se další ráno opět do terénu dodávala Kreidlové celá plzeňská canicrossová parta, jež do Francie zamířila.

Nejvíce ji povzbuzoval její přítel Jan Bielik, který Montánu absolvoval v minulosti už dvakrát. „Asi v polovině závodu jsem věděl, že letos se mi tak dobře nepovede. Pomáhal jsem proto Barče. Výhodou bylo, že jsem měl nějaké zkušenosti z minulých let," uvedl skromně Bielik, který v roce 2011 skončil na 9. místě ve světě.

Když Kreidlová vybíhala ze serpentin a zbývalo jí posledních 500 metrů, cítila naprostou euforii. „To bylo nejkrásnější. V cíli na mě čekali ostatní a mávali českými vlajkami," uzavřela sportovkyně, která se psy Fidorkou a Lentilkou vybojovala v juniorské kategorii třetí místo.