Prezident Zeman: Nejezdím se do krajů chvástat, ale naslouchat

Návštěvu Plzeňského kraje jste zopakoval po deseti měsících a rozdíl byl patrný na první pohled. Loni jste byl kritičtější, teď jste naopak chválil a udílel rady. Opravdu se za tu dobu kraj tak změnil?
Já bych řekl, že se změnila v podstatě celá republika, protože konečně došlo k ekonomickému oživení. To znamená zejména k tomu, že podnikatelé mají větší chuť investovat, a tím vytvářejí nová pracovní místa. Ale uznávám, že u Plzeňského kraje, který je právem považován za nejúspěšnější kraj České republiky, je samozřejmě ta změna ještě patrnější.

Na rozdíl od svých dvou předchůdců si v cestách do regionů libujete a mám dojem, že jim přisuzujete možná ještě větší vážnost než zahraničním misím. V čem jsou podle vás prezidentské cesty do regionů důležité?
Jsem především prezidentem českých občanů a z toho logicky vyplývá, že uzavřít se na Hradě nebo v lánském zámku a úplně ztratit kontakt s občany by znamenalo stát se naprosto nepotřebným prezidentem. Na druhé straně bych zahraniční cesty nepodceňoval. Nedávno jsem se vrátil ze Spojených států a byl jsem jako každý politik potěšen, že mi tam vestoje tleskalo šestnáct tisíc lidí, v daném případě Američanů. Ale když si sečteme ty plné sály třebas v Plzeňském kraji, postupně se zhruba k témuž číslu dostaneme i tady, jenomže je to rozděleno mezi více měst, obcí a podniků, případně škol. Na těch zahraničních misích se většinou snažím pomáhat českým podnikatelům, a tím zase i českým občanům, protože ti podnikatelé zaměstnávají lidi podle toho, jaký mají export. A prezident někdy může při exportu trochu pomoci.

Nemáte obavu, že při vašich cestách do regionů vám starostové, hejtmani a vůbec všichni, s nimiž se setkáváte, ukazují jakési Potěmkinovy vesnice? Nazdobená města, vesnice roku, úspěšné podniky. Ve Škodě Transportation jste byl loni, letos Škoda Electric, ale třeba Pilsen Steel, také bývalý podnik Škodovky, má velké problémy, stovky lidí už několik měsíců nedostaly plat…

Jsem v politice dvacet let a jsem tedy dost starý na to, abych se nechal opít rohlíkem a abych naletěl na nějakou Potěmkinovu vesnici, kde den před příjezdem nabarví trávu na zeleno a podobně. Ta návštěva podniků je dána samozřejmě tím, že srovnávám jejich výkonnost nejenom z hlediska ekonomických ukazatelů, ale i z hlediska toho, jak se žije jejich zaměstnancům. A například Škoda Transportation je sice nesporně úspěšný podnik, ale je to podnik, který zaměstnancům zvýšil mzdy jenom o dvě procenta. Zatímco při návštěvě firmy EvoBus jsme se dozvěděli, že tam došlo ke zvýšení mezd zaměstnanců o více než čtyři procenta. No a já se snažím mimo jiné poukazovat i na tyto rozdíly v odměňování.

Vaši kritici říkají, že jezdíte za lidmi do regionů proto, že jste první prezident lidmi přímo zvolený a nejde o nic jiného než o dlouhodobou prezidentskou kampaň.
Kdybych dělal prezidentskou kampaň, na každém kroku bych se vychvaloval, dlouho bych mluvil o svých úspěších, ať už domnělých nebo skutečných, a já nic takového neříkám. Kromě krátkého úvodního slova se snažím těm lidem naslouchat, přemýšlet o jejich argumentech a případně odpovídat na jejich otázky. Takhle se prezidentská kampaň nedělá. Samozřejmě chápu závazek přímé volby jako povinnost, a já bych dodal příjemnou povinnost, jezdit do regionů. Na tom není nic špatného, ale i prezidenti zvolení parlamentem do regionů jezdili.

Ne tak často jako vy…
Dobře, ale pro mě je to svým způsobem i vzpruha, protože když vidíte nabité sály, usmívající se lidi a velice přátelskou atmosféru, je to něco jiného než kdybych přijel do poloprázdného sálu, kde by mě čekalo několik lidí s červenými kartami. Mimochodem ty červené karty záhadným způsobem vymizely. Moje osobní hypotéza je, že je to proto, že organizátorům došly peníze.

Jste už rozhodnutý, zda budete kandidovat znovu?
Svoje rozhodnutí oznámím až rok před vypršením svého mandátu.

Co říkáte na to, že v souvislosti s prezidentskou volbou už se objevují první jména? Padlo i jméno generála Petra Pavla, který svou kandidaturu nevyvrátil. 
Každý občan starší čtyřiceti let má svaté právo kandidovat, já nebudu komentovat jakéhokoli kandidáta. Pouze připomenu, že prezidentskou kampaň lze takzvaně přepálit, to znamená, když se o vás mluví tři roky před prezidentskými volbami, lidem zevšedníte.

V neděli 8. března to bude dva roky, co jste ve funkci. Jak byste je zhodnotil? Litujete něčeho? Plánujete nějakou oslavu?
Dozvěděl jsem se nedávno, že se plánuje jakási manifestace na Hradčanské ulici na mou podporu. Oslavu plánuji stejnou jako minulý rok, to znamená pozvání těch, kdo mě podporovali, do Španělského sálu, kde jim zahraje hudba Hradní stráže. Pokud jde o to, zda něčeho lituji, odpovím vám samozřejmě slovy Edit Piaf: Nelituji ničeho. A to nikoliv proto, že bych se ničeho nedopustil, ale proto, že život je naplněn směsí úspěchů a neúspěchů a právě v tom je jeho skutečná krása. A konečně když hodnotím dva roky své práce, to nejsou jen návštěvy krajů, to jsou ne desítky, ale stovky setkání na Hradě a drtivá většina těchto setkání má přímo či nepřímo ekonomický podtext. Myslím si, že prezident je tu od toho, aby pomáhal v rámci svých kompetencí rozvoji české ekonomiky.

Hejtman Václav Šlajs při shrnutí vaší návštěvy řekl, že jste mu zadal několik úkolů. Jaké to byly úkoly? A jak dohlédnete na to, aby byly splněny?
Prezident nemá právo ukládat žádné úkoly hejtmanům, byla to přátelská prosba a o přátelských prosbách se mluví až tehdy, když jsou splněny. Takže vyčkejte, za rok budu v Plzeňském kraji opět a pan hejtman velmi rád řekne, které moje přátelské prosby byly splněny.

Dokážete z uplynulých tří dnů jmenovat nějakou konkrétní věc, o níž byste řekl: Tohle jsem se teď dozvěděl a s tím můžu lidem tohoto kraje pomoci?
Jsou samozřejmě mnohé lokální problémy, v Kralovicích je to třeba problém regionální železniční trati. Ale protože jsem v Plzeňském kraji mnohokrát, myslím si, že o těch globálních problémech už vím a například při besedě s poslanci a senátory jsme dospěli k jednomyslné shodě, že situace v Šumavském národním parku se kvůli jeho naprosto nekompetentnímu vedení zhoršuje, a dokonce, a to je opravdu nová informace, jsem se dozvěděl, že i když soud vydal zákaz uplatnění tzv. plánu péče, tak vedení parku toto soudní rozhodnutí nerespektuje. To je pro mě opravdu nová, čerstvá informace.

Už při loňské návštěvě jste avizoval, že se s ministrem pro životní prostředí Richardem Brabcem vydáte na Šumavu a budete tam hovořit se starosty. Chystáte tuto cestu ještě letos?
Pana ministra jsme si už pozvali do Lán minulý měsíc, ale on se na poslední chvíli omluvil údajně z důvodu nemoci. Nejsem lékař a nemohu vědět, zda to byla diplomatická nemoc, ale chtěl jsem mu právě v těch Lánech připomenout tuto naši dohodu a také připomenout jeho slib, že vypíše veřejné výběrové řízení na nového ředitele Šumavského národního parku, což se dosud nestalo. Jinak ano, s panem ministrem bez ohledu na program mých krajských cest velice rád na Šumavu pojedu, a to nejen proto, abych se podíval na uschlé stromy, ty už jsem viděl mnohokrát, ale abych znovu, byť podesáté, ale poprvé v jeho přítomnosti, mluvil se starosty šumavských obcí, jejichž názory znám, ale obávám se, že je tak docela nezná pan ministr.

Vraťme se ze Šumavy zpátky do Plzně. Byl jste pozvaný na slavnostní zahájení Evropského hlavního města kultury, z kterého jste se omluvil. Sledoval jste zahájení v televizi? Jaký dojem na vás tento projekt celkově dělá?
Především jsem blahopřál Plzni, že jako jediné město v republice otevřelo novou budovu svého divadla. Vážím si měst, které dokážou investovat do kultury, čímž nemyslím dotace divadelním hrám, kde je více herců než diváků, ale například i dotace do kulturních zařízení.

Na plzeňské radnici jste měl také zmínit, že podporujete snahu města znovu rozběhnout stavbu spalovny, která se zastavila kvůli žalobě odpůrců. Teplárna už avizovala, že podala kasační stížnost. Jak se dá spalovně z vaší pozice pomoci?
V každém případě když jde o kasační stížnost, žádný politik nesmí zasahovat do práce soudů. Pokud to dělá, není politik. Ale samozřejmě pomůže i veřejné vyjádření prezidenta, že podporuje tu výstavbu spalovny. Vezměte si pražskou spalovnu v Malešicích, která je bůhvíjak stará, a přesto nevytváří žádné problémy. A dnešní moderní technologie spaloven je o jednu generaci pokročilejší. Takže já to chápu jako další krok zelených aktivistů k znesnadňování životní situace plzeňských obyvatel. Úmyslně říkám zelených, nikoli ekologických aktivistů, protože ekologové alespoň vědí, co je biomasa. Zeleným aktivistům nikdy příliš nevadily černé skládky, natož aby se sebrali a šli místo nějakých protestů tyto černé skládky odstraňovat. Pevně doufám, že nakonec rozhodne zdravý rozum a spalovna bude dostavěna, protože by investice do ní uložené propadly, spalovna se jen velmi obtížně dá transformovat na jiný typ stavby.

O vás je známo, že jste vášnivý kuřák, ale zároveň jste během návštěvy kraje řekl, že protikuřácký zákon vetovat nebudete. Jak to jde dohromady?
Politik by nikdy neměl nadřazovat své osobní zájmy zájmům celé společnosti. Vím, že většina, i když slabá většina, české společnosti je nekuřácká. Proto nebudu vetovat zákon proti kouření, bude-li ovšem Poslaneckou sněmovnou přijat. A naopak jsem například vetoval zákon, který diskriminoval lesní školky, třebaže moje dcera, které je už dvacet let, do žádné lesní školky nechodí. A stejně tak jsem vetoval služební zákon, i když se rozhodně nehodlám stát náměstkem kteréhokoli z ministrů, tím méně nic nedělajícím politickým náměstkem.

Na radu lékařů jste upravil životosprávu. Nutí vás lékaři skoncovat i s touto neřestí?
Tlak lékařů pociťuji, a i když se mu tak trochu bráním, výsledkem je vždy určitý kompromis, to je stejné jako v politice. Krásný příklad toho, jak omezuji kouření, je, že jsem přestal kouřit v autě.