Václav Havel zemřel 18. prosince 2011 ve svých 75 letech. Zemřel ve spánku na chalupě na Hrádečku na Trutnovsku.

Bývalý prezident České republiky pobýval v Karlových Varech několikrát. Se svou manželkou Dagmar býval pravidelným návštěvníkem mezinárodního filmového festivalu. Několikrát také byl v Karlových Varech na léčebných pobytech. Tehdy na něj vzpomínali například v hotelu Luxury Spa & Wellness „Společně s paní Dagmar Havlovou zde v roce 2009 absolvoval týdenní regenerační lázeňskou léčbu. Pan prezident byl s péčí velmi spokojen,“ uvedl už dříve Jaroslav Sára.

Václav Havel strávil několik dnů také ve Vojenském lázeňském ústavu. Jeho léčebné pobyty byly vždy přísně soukromé a lidé z jeho okolí neposkytovali médiím žádné informace. Pokud se ho ale podařilo šťastlivcům potkat v ulicích města, neodmítal společné focení a pár hezkých slov. Přesvědčila se o tom například Michaela Šípková z Karlových Varů a její pražská přítelkyně Věra Bouberlová. Obě se s ním setkaly v kavárně Elefant a setkání na ně udělalo ohromný dojem.

Václav Havel.
Chtělo by to teď víc Václava Havla, říká jeho přítel a disident "Guma"

„Šly jsme si s kamarádkou, která už dlouho ve Varech nebyla, prohlédnout město. V kavárně Elefant jsme si všimly pana Havla, který tam seděl úplně sám,“ popsala tehdy setkání Michaela Šípková. „Měl na sobě černé sáčko, kalhoty a bílé tričko s kubánskou vlajkou. Chvíli jsme ho pozorovaly a pak ho požádaly, zda se s ním můžeme vyfotit,“ dodala. Václav Havel jejich žádost neodmítl a z pouhého focení se pro obě ženy stala příležitost k malému rozhovoru s Václavem Havlem. „Moc krásně jsme si popovídali, například o vnoučatech. Pan prezident byl vstřícný. Setkání s ním pro nás dvě bylo úžasné, protože jsme se přesvědčily na vlastní oči a uši, jaký je Václav Havel milý a vstřícný člověk, který se nad nikoho nepovyšuje,“ zdůraznila Michaela Šípková.

Do Plzně si Václav Havel přijel pro cenu 1. června, kterou město uděluje za péči o demokracii. Přijel tehdy sám bez manželky jen na několik hodin a v Měšťanské besedě si udělal čas také na setkání s novináři. „Nejsem dobrodruh, přesto jsem měl velmi dobrodružný život. Pravděpodobně proto, že to chtěly dějiny. Určitou část svého života jsem prožil v Plzni na Borech za to, že jsem se zasazoval o lidská práva, a nyní za totéž dostávám cenu. Není to paradox?“ řekl po předání Havel.