APRÍLOVÝ ROZHOVOR
Zabývá se v něm řadou zásadních a pro Plzeňsko velice palčivých otázek a problémů, přičemž mnohé z nich překračují nejen hranice našeho regionu, ale i střední Evropy. Uznává například problém se schodištěm plzeňské věže a zdejším radním jej rozhodně nezávidí. Vyjádřil se i ke globálnímu oteplování. Podle prezidenta Republiky Čížkov Zdeňka Tomáška může i za zvětrávání piva!
Kdyby stál v Brdech radar, myslíte, že by balistické střely dodržovaly povolenou rychlost?
To sotva, morálka na všech dopravních cestách je kritická. Jsem však přesvědčen, že důležitější než dodržování rychlosti by bylo dodržovat Zákaz zastavení od Bílých Karpat po Krušné hory. Ale řekněte mi, kde by vzal pan ministr John prostředky na vesmírnou policii. Ledaže by si ji půjčil z nějakého amerického filmu. Takže konec radaru v Brdech (Republika Čížkov má však svůj) přinesl vlastně úspory do státního rozpočtu.
Dočetl jste už písmenkovou polévku do konce?
Přiznám se, že jsem sice gramotný, ale také velmi žravý. Většinou to v tom kvaltu nestíhám dočíst a už lžíce drhne o dno talíře. Ale je to případná otázka. Pro kultovní akci naší Republiky Čížkov „Muži za sporákem aneb muži vaří, ženy paří,“ vypíšeme do polévky celý nabízený jídelníček. Bude jí muset být pořádný kotel!
Když je Plzeň Evropským městem kultury 2015, neměly by schody, které vedou na plzeňskou věž, vést i dolů?
Já si myslím, že už tam někdy byly! A to v té druhé věži, která posléze v daleké minulosti vyhořela. No ale plzeňské radnici tento problém nezávidím. To zdědili po totalitě pěkný bordel!
Může být zvětrávání piva důkazem globálního oteplování?
V rozporu s názorem kolegy prezidenta Václava Klause zcela určitě ANO.
Nepřipadá vám diskriminující, že mají blondýny na Plzeňsku světlejší vlasy než brunety?
Ani ne, vždyť nejlepší je plzeňská Viktorka.
Kolik koleček má člověk, který má o jedno víc?
Nemohu odpovědět jinak, než že si vezmu na pomoc českého génia Josefa Švejka. Při vyšetřování jeho zdravotního stavu v blázinci odpověděl na otázku: „Kolik je 12 897 krát 13 863?“,bez otálení „729!“. To je to správné číslo.
Řidiči z Plzeňska si stěžují na špatně umístěné přechody pro chodce. Proč nejsou na chodnících?
Tak to je spíše otázka pro odborníka na dopravu, jako je pan poslanec Huml, kterého si opravdu velmi vážím. Umístit přechody pro chodce na chodníky by se jistě minulo účinkem. Mnoha šoférům je stejně úplně jedno, kudy jedou, a mnoha chodcům je též úplně jedno, kde se válí.
Kdo má práva na práva?
Každý, kdo na to má! Mimochodem, na Podbrdské univerzitě Republiky Čížkov lze, kromě jiných titulů, získat, třeba i studiem, například titul Dochtor (bez)práv.
Jak vypadá pátrací balon?
Sám jsem nevěděl, ale podle sdělení naší BIS (Brdská informační služba) jako paškrtník libovolný, subspécie madagaskar varieta album.
Kočka leze dírou, pes oknem. Jedná se o nedovolené vniknutí?
Lezou-li k sousedovi, tak ne, lezou-li ke mně, tak ano.
Jak vyřešit kriminalitu? Plzni prý někdo sebral dokonce i body.
No to je tedy nehoráznost, sebrat body, už indiáni by o tom mohli vyprávět. Jó, holt krade se všude. Situace se podle mého vyřeší již vbrzku. Zatím se stále krade z cizího, i když už toho moc nezbývá a lidé jsou málo ostražití. Ale až se začne ztrácet nakradené, to bude panečku jiný kafe, to bude ostražitá ostražitost. A tím, bez dalšího navyšování rozpočtu policie, se bude kriminalita snižovat i řešit přirozenou cestou. Pravdou ovšem zůstává, že bez ruky se krade hůře a bez obou to jde už opravdu hodně blbě.
Je plzeňská chrtice hermafrodit, když nikdo kašně, která ji zpodobňuje na náměstí, neřekne jinak než penis? Hrozí její zabřeznutí? A jestli nestřílí sousední kašna velbloud alias samopal slepými náboji, mohla by být štěňata křížená s velbloudem?
Ježiši, tak to jste mě teda dostala. Kafrat do cítění Plzeňáků je záležitost zhola ošemetná. Už Zdeněk Matěj Kuděj popsal ve své knize Ve dvou se to lépe táhne….. jak byl Jarda Hašek bit v Plzni, tuším v hospodě U Kanonu, za to, že se posmíval Plzeňákům zkrzeva velblouda v městským znaku. A vy na mě hned s takovými otázkami a navíc vyšperkovanými cizími slovy, kterých se na Brdech užívá jako šafránu. Já se pokusím odpovědět, ale už vidím, jak jezdím nakupovat do Klatov.
Říká-li někdo o někom, že vypadá jako něco, nemusí takový ještě být, chrtici nevyjímajíc. Navíc z otázky vyplývá, že nemůže být hermafrodit, protože se plzeňská veřejnost vůči tomuto dílu údajně vyjadřuje toliko názvem samčího pohlavního orgánu. Zabřeznutí jí nehrozí, protože to slušná chrtice na veřejnosti, notabene na náměstí Republiky, nedělá! Střílí-li sousední kašna slepými náboji, nevím, je pak důležité, kam míří, protože platí, že „Když pánbůh dopustí, i motyka spustí“! Jenže křížit štěňata s velbloudem, to je zatím utopie i v genetickým inženýrství. Vždyť si představte například štěkavou velbloudici nebo dvouhrbého psa. I když v mletém mase?! No, kdopak ví?
Proč dělají krávy bú a ovce bé?
Protože chtějí nakrmit!
A kozy mé?
Nedokáži odpovědět, neb z otázky není jasné , zda slovo „mé“ je citoslovce nebo zájmeno přivlastňovací.
Připadá vám, že krásný a bohatý český jazyk od 20. století upadá? Tak například, proč se říká podprsenka? Vždyť jsou přece v ní a ne na ní. Proč se neříká třeba ňadřinec?
Tak to máte pravdu. Bohatost českého jazyka je velmi málo využívaná, a jak z vaší otázky vyplývá, je zde na místě použít starého indického přísloví, že jednou za deset let se může (i vlastní) žena poslechnout! Ňadřinec, toť slovo slynoucí mazlivostí, hebkostí omaku a estetického požitku. Brďáci měli pro tento účel připravené slovo kozinec, ale bylo nekale zcizeno nějakým milovníkem botaniky, a tak nám nyní leckdes kvete u plotu kozinec sladký.
A co třeba to očividně, a možná i uchoslyšně převzaté slovo apríl?
Ať se páni lingvisté nezlobí, ale i toto slovo má hluboké kořeny v Brdech, a to v oblasti mezi Padrťskými rybníky, Novými Mitrovicemi, Chynínem a Mórickou. Tímto slovem brdský muž odpovídal ženě na každodenní slova „mám pravdu, nebo ne!?“ Postupně se však z tohoto slova dokazujícího pravdu, stalo slovo opačného významu. K tomuto zvratu došlo po invazi pražských paďourů do Brd kolem roku 1836.
Jinak apríl, to je můj měsíc, to si mohu říkat, co chci, a když za to nejsem bit, tak jsem dokonce potěšen. Také na plzeňskou Apriliádu se Zdeňkem Zajíčkem mám krásné vzpomínky. A nejvíce zásadních a důležitých rozhodnutí Republiky Čížkov má prameny v tomto, s aprílem spojovaném měsíci. Jen páni politici by si měli uvědomit, že apríl je jenom v dubnu a trvá jen třicet dní.