Na rekultivaci vodní nádrže je totiž možné žádat peníze z fondů životního prostředí Evropské unie. První jednání o vyčištění mezi Povodím Vltavy a městem se na radnici rozbíhají právě v těchto dnech.

„Náklady na rekultivaci přehrady se pohybují kolem půl miliardy korun a to je důvod, proč se kolem nádrže léta nic nedělo,“ připomněl primátor Plzně Pavel Rödl (ODS). Pokud by se podařilo získat peníze z EU, neměl by být podle hydrobiologa Jindřicha Durase s vyčištěním přehrady zásadní technický problém. „Vodní nádrž České údolí je od začátku špatně postavená, protože je silně průtočná a nerespektuje poměr mezi svým přítokem a objemem,“ vysvětluje plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras.

Špatnou kvalitu vody způsobují nadbytečné živiny, které se do nádrže dostávají přítokem, tedy Radbuzou. „Tím, že je nádrž silně průtočná, jsou živiny Radbuzou neustále doplňovány tak intenzivně, že je řasy a sinice svým růstem z vody zdaleka nestihnou odčerpat,“ vysvětluje Duras.

Řešením je podle něj předělit vodní nádrž tak, že řeka by byla odvedena samostatným korytem a jen malou část vody by pouštěla do rekreační zóny, vlastně už neprůtočného rybníka, kde by bylo možné vodu chemicky kultivovat a poté využívat ke koupání. Nový kanál by odváděl Radbuzu rovnou ke hrázi, která by vlastně sloužila jako větší jez.

Druhým problémem přehrady jsou nánosy usazeného bahna, které by se musely z nově vzniklé „koupací části“ zlikvidovat. „Jedno řešení je nechat bahno vytěžit a odvézt,“ míní Duras. Možné jsou však podle něj i další varianty – mohlo by být vybagrováno a posloužit jako základ budoucího ostrova ve vodní ploše.

Pokud by se vyčištění přehrady povedlo, získali by Plzeňané velkou letní rekreační zónu, která ve městě chybí. „Výsledná kvalita vody v přehradě by byla zhruba na úrovni Velkého boleveckého rybníka nebo mírně lepší,“ dodal Duras.

Situaci kolem vyčištění přehrady zkoumali už odborníci z magistrátní komise životního prostředí a doporučili městské radě se problémem zabývat. Na čistotě vody také málem ztroskotal nápad třetího městského obvodu vybudovat na břehu přehrady sportovní a rekreační areál za 90 milionů korun. Zastupitelé totiž odmítli zařadit výstavbu sportoviště na seznam akcí, o něž budou žádat dotace od EU. „Nač tam stavět pláže a sportoviště, když se tam nedá koupat?“ argumentoval Karel Makoň z Plzeňské aliance.

Třetí městský obvod ale zatím od nápadu postavit sportoviště s oválem pro in–line bruslaře, hřišti a dalšími atrakcemi neupustil. „Sportovní aktivity s koupáním nesouvisejí. Budeme hledat peníze jinde než v EU,“ prohlásil starosta trojky Jiří Strobach.

Chtěli byste raději vyčistit přehradu nebo nový aquapark? Hlasovat můžete ZDE.