Jednotka byla aktivována v belgickém městě Eupen na začátku listopadu 1944, do té doby na území Francie a Belgie fungovala jako rota A 507. praporu vojenské policie. V Belgii vykonávala svoji činnost do konce února 1945, pak se přesunula do Německa, ke konci března překročila řeku Rýn a postupovala směrem k československým hranicím. Do Plzně dorazili 8.5. v 11.00 hodin.

803rd Military Police Company byla tvořena necelými dvěma stovkami mužů a přijela k nám jako součást 5. sboru Pattonovy 3. armády. Od půlky června pak byli přičleněni k 22. sboru.

Náplň práce jejích členů sestávala z několika druhů činností. Vyšetřovali závažné zločiny jako znásilnění, ozbrojené loupeže, krádeže. Věnovali se řízení a kontrole dopravy, tehdejší přestupky se nijak nelišily od těch dnešních, tj. řízení pod vlivem alkoholu, překročení rychlosti, špatné parkování atd. Ale také během května řídili například 122 konvojů, které celkem čítaly 18026 vozidel. Kontrolovali zajaté německé vojáky, v průběhu května prověřili 12873 válečných zajatců a 1872 válečných zločinců. V neposlední řadě do jejich gesce spadalo dohlížení na dodržování disciplíny amerických vojáků, nejčastějším prohřeškem bylo opuštění jednotky bez řádného povolení.

Ilustrační foto.
Na ubytovně v Chotěšově se střílelo, útočník je v cele, zraněný v nemocnici

Během svého působení museli spolupracovat také se sovětskými policejními silami, například kvůli vracení vojáků za neoprávněného překročení demarkační linie. S českou policí byli v kontaktu třeba kvůli potírání černého trhu, velmi oblíbeným zbožím byly americké cigarety.

Vojáci jednotky měli občas i méně obvyklé zakázky, jako například dělat doprovod Marlene Dietrich, která jela v půlce května do Ústí nad Labem, kdy se vydala hluboko do sovětské zóny, aby navštívila rodinu svého manžela Rudolfa Siebera. Nebo na sklonku října byli vysláni na pět dní do Prahy, aby tam zadržovali americké vojáky bez povolenek. Z této akce se dochovala fotografie, jak jejich dva jeepy jedou po Karlově mostě.

Než jednotka na konci listopadu odjela se zbytkem americké armády, stihli se dva její vojáci oženit s plzeňskými děvčaty. Obě svatby se konaly 21. 11. 1945 v Betlémské kapli v Husově ulici. Oddávající byli také dva, jednak český farář místního metodistického sboru a dále armádní kaplan americké armády. Oba oddané páry kromě svatby v kostele, absolvovaly ještě civilní obřad na městském úřadě. Stejně tak obě ženy připluly do New Yorku až následujícího roku na Den nezávislosti, a to spolu se skupinou dalších válečných nevěst z Československa.

První pár tvořili svobodník Paul R. Forry a Jaroslava Langová. Seznámili se během tlumočení americkým policistům, slečna Langová mluvila dobře německy a Forry díky svému německému původu také. Ona bydlela na Košutce a často ho brávala na procházky po okolí, až ji jednou během vycházky na Krkavec požádal o ruku. I přestože byl o 18 let starší, řekla ano.

Po přesunu do USA se usadili ve městě Windsor v Pennsylvanii a v roce 1948 se jim narodila dcera. Paní Jarka byla nadšená do vzdělávání, snažila se dohnat vše, co jí překazila válka, zajímala se o historii, politiku, umění. Stala se politickou aktivistkou a stoupenkyní Demokratické strany, během 50 let nevynechala žádné volby. Přestože partnerský život nebyl zrovna růžový, jejich dcera vzpomíná na své dětství hezky, rodiče objížděli a navštěvovali hodně přátel a příbuzných, jezdili na výlety a kempovat, navštěvovali s ní muzea a galerie. Forry byl nadšeným hráčem i trenérem baseballu, velkým fanouškem philadephských Phillies. Vystřídal několik povolání, naposled prodával v prodejně s loveckými potřebami, než nečekaně zemřel na infarkt na jaře 1964.

Zpět domů se chtěla paní Jaroslava podívat poprvé v roce 1956, ale to se zrovna vyostřovala situace v Maďarsku a nedostaly s dcerou povolení. Podařilo se jí navštívit rodinu až v roce 1963, se svojí dcerou tehdy strávila celé léto v Chotíkově. Když pak rok po smrti manžela jela s dcerou znovu do Československa, vdala se zde za pana Josefa Kasla, který byl zaměstnán v jednom plzeňském hotelu. Vystěhoval se za ní půl roku po svatbě a oba pak několik desetiletí pracovali v kuchyni v nemocnici v Yorku. Jaroslava Langová zemřela v roce 2006 ve věku 82 let.

Druhým vojákem byl svobodník Melton L. Williams, který si vzal za manželku Vladimíru Hruškovou. Williams pocházel ze státu Alabama a byl odveden do armády v dubnu 1943 ve věku 18 let. Slečna Hrušková na konci války bydlela s rodiči v ulici Dobrovského na Borech, a když se vdávala, bylo jí teprve sedmnáct let. V USA vystudovala literaturu a lingvistiku na Chicago University, učila, publikovala v různých časopisech a angažovala se v krajanském spolku Czechoslovak Society of Arts and Sciences. Manželé se po válce usadili nedaleko Chicaga ve státě Illinois, vychovali dvě dcery a žili zde po zbytek života. Oba zemřeli v roce 2014.

Jak je vidět, lidé, kteří sloužili v americké armádě během druhé světové války, byli různí a jejich životní osudy značně různorodé. Bez ohledu na to jim však patří dík za jejich obětavost a za to, co udělali pro svobodu naší země.

Jiří Frýbert