Místa v těchto lokalitách překročila 24hodinový limit pro koncentrace prachových částic v ovzduší v loňském roce hned 49krát, povoleno je přitom přešlápnout mez nanejvýš 35krát.

Vyplývá to z pravidelného měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Takhle jednoduše se to ale nedá tvrdit. Jemné prachové částice (PM10) zdaleka necharakterizují celou škálu látek v ovzduší,“ upozorňuje Marek Hladík z oddělení ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ. V Plzni je sedm stálých stanic (centrum, Slovany, Bory, Skvrňany, Lochotín, Fakultní nemocnice a Chlum) a jedno mobilní pracoviště, v kraji je pak rozmístěno pět dalších stanic.

„Situace se hodně mění, vliv na to má i fakt, že v Plzni není jeden stálý znečišťovatel. Stav ovzduší ovlivňuje pochopitelně i počasí. Nedá se říct, že jedna část města je nejhorší,“ připomíná Hladík. Výrazný vliv na koncentrace prašnosti ve městě nemá překvapivě plzeňská teplárna. „Její kouřová vlečka vlastně přelétne město,“ vysvětluje.

Větší vliv na množství prachových částic ve městě už má podle něho bývalá škodovácká teplárna, nyní Plzeňská energetika. „To významně ovlivňuje Lochotín, Roudnou nebo Doubravku. Největší podíl na znečištění ale mají na většině území Plzně lokální zdroje (topeniště) a doprava,“ říká pracovník ČHMÚ. Lokálními topeništi myslí především domky, kde se topí tuhými palivy. Kvůli rozhodujícími vlivu aut na znečištění je nejohroženějším místem okolí frekventovaných komunikací a centrum Plzně. Město už na prašnost zareagovalo v minulém roce zvýšenými výdaji na úklid. K původním dvěma milionům korun přidalo ještě půl milionu korun, které se měly speciálně využít na čištění okolí nejfrekventovanějších ulic, jako jsou třeba Koterovská nebo Klatovská třída.

Podle odborníků ale zametání ulic moc nepomůže. Nebezpečné prachové částice jsou totiž příliš malé a v podstatě se chovají jako plyn. A velké částice, které se úklidem odstraní, zase velký problém nepředstavují.

Další ohrožení

Podle studie Evropské komise znečištění vzduchu jemným prachem zkracuje život Čechům v průměru o deset měsíců. Běžný Evropan je na tom přece jen o něco lépe, prašnost mu ukrojí čáru života o necelých devět měsíců.

Prachové částice v ovzduší pravděpodobně způsobují nebo zhoršují onemocnění horních cest dýchacích a také se podílejí na výskytu některých druhů rakoviny a srdečně–cévních chorob. Proto jsou nejvíc ohroženi lidé s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, pozor si musí dávat také starší lidé a děti, těm se v době extrémně zvýšené koncentrace nebezpečných látek doporučuje zůstat doma a nevycházet na vzduch.

Kvalita znečištění v České republice je ale všude jiná,“ vysvětluje Radim Šrám, docent z Akademie věd ČR. Třeba na severní Moravě jsou velkým nebezpečím kromě extrémních hodnot prachových částic rakovinotvorné látky v ovzduší. Také v Plzni se objevuje benzeo(a)pyren, rakovinotvorná látka. „Uvolňuje se při jízdě autem, hlavně u dieselových motorů, nekvalitním spalováním, především tuhých paliv, nebo například při asfaltování. Naštěstí není v Plzni příliš rozšířený chemický průmysl,“ doplňuje Hladík.

Znečištění PM10

1. Český Těšín, počet překročení: 127 dnů, max. koncentrace: 221 ųg/m3
2. Bohumín, 119 d., 278,2 ųg/m3 50. Slovany 49 d., 123,2 ųg/m3
52. Lochotín 49 d., 114,1 ųg/m3

- Údaje vycházejí z měření ČHMÚ.
- Platný limit 35 dní byl loni překročen na 80 místech republiky (mezní hranice je koncentrace 50 mikrogramů na metr krychlový v průběhu 24 hodin).