Vyplývá to ze studie, kterou vypracovala agentura DHI k povodňovému modelu města Plzně. Studii si objednalo město Plzeň a Povodí Vltavy.
„Cílem studie bylo posouzení vlivu na průchod velkých vod v případě kompletního záboru pasivní zóny záplavového území například navýšením terénu nebo ochrannými hrázemi,“ uvedla Marcela Svobodová z agentury DHI.
Agentura posuzovala důležité lokality v Plzni. Pasivní zóna záplavového území se nachází bezprostředně za zónou aktivní, která představuje tu část záplavového území, kterou se uskutečňuje asi 80 procent povodňového průtoku.
„V aktivních zónách se podle vodního zákona nesmí stavět. Výjimku tvoří pouze nezbytná infrastruktura. Další výjimky jsou možné pouze v případě, že investor prokáže, že pokud by bylo zapotřebí, dokáže konstrukci, která musí být rozebíratelná, do několika hodin odstranit,“ upřesnil vedoucí dispečinku Povodí Vltavy Petr Vicenda.
Podle náměstka primátora města Plzně pro životní prostředí Petra Náhlíka byl jedním z důvodů pro zadání studie fakt, že se množily aktivity soukromých osob na stavbu v pasivních povodňových zónách. „Chtěli jsme se vyhnout tomu, že bychom třem, čtyřem lidem vyhověli a dalším bychom to zakázali. Studie určila ty oblasti, kde není vhodné stavět,“ řekl Náhlík.
Dále uvedl, že se jedná především o budování konkrétních objektů, dále o aktivity obvodů k protipovodňovým opatřením, ke kterým jsou tlačeny občany. „Lidé chtějí dělat opatření, která ochrání bezprostředně jsou zaměřena třeba proti jedno až tříleté vodě. Neuvědomí si ale, že už v případě vody dvacetileté mohou být na škodu,“ dodává Náhlík.
Výstupy ze studie poslouží příslušným orgánům k posouzení jednotlivých projektů a pro případné vydání stavebních povolení.
