Dům v Solní ulici 17 v historickém jádru Plzně zdobí už několik dní staré krámské nápisy, které zde před sto lety skutečně lákaly zákazníky k nákupu v koloniálu. Dnes zrestaurovaná reklama byla desítky let skrytá pod vrstvou omítky a přišlo se na ni před nedávnem při údržbě domu. „Názorně vidíme, jak vypadalo kaligrafické ztvárnění reklam na přelomu 19. a 20. století,“ uvedl vedoucí městského odboru památkové péče Petr Marovič. S výsledkem je nyní velice spokojen. „Něco podobného už se nám podařilo částečně zachytit na domě ve Veleslavínově ulici (roh s Rooseveltovou ulicí, pozn. red.), kde je to ale v menším rozsahu. Když to shrnu, v historickém jádru máme tedy dva takovéto příklady,“ řekl Marovič.

S restaurátorskými pracemi na domě v Solní ulici se započalo zhruba před dvěma měsíci a ujal se jich plzeňský výtvarník Libor Žižka. „Bylo to opravdu velice zdevastované a hodně posprejované. Když jsem do toho škrábl, zjistil jsem, že je to celé zabetonované, a samotná rekonstrukce tak bude o něco složitejší. A opravdu, nakonec to byla poměrně náročná zedničina,“ popisuje Žižka.

Jeho cílem bylo zachovat co nejvěrněji původní starý ráz jednotlivých nápisů. „Restaurátořina je na tohle citlivá. Já jsem například do písma vůbec nezasahoval, aby tam zůstalo co nejvíc toho původního. Vzhledem k tomu, že někde však byla fasáda porušená opravdu hodně, třeba tam byla díra, bylo nutné některá písmenka doplnit úplně celá. Někde naopak písmo chybí, což je způsobeno tím, že vlastně nevíme, co by tam mělo být,“ vysvětlil Žižka.

Dnes má radost z toho, že se u fasády zastavují lidé. „Mnozí si ji také fotí. A třeba někoho z nich napadne, jaká mají být chybějící slova, možná někdo objeví archivní snímky, kdo ví,“ krčí rameny Žižka, který dílo dokončil před několika dny.

Může jich být více

S památkářem Petrem Marovičem se shodují na tom, že podobné nápisy mohou být i na dalších domech v historickém centru Plzně. „Nemůžeme vyloučit, že objevíme další. A když se nabízí možnost prezentace stejně jako v Solní ulici, velice to podporujeme a bereme jako příjemné ozvláštnění jak samotného domu, tak celé městské památkové rezervace,“ podotýká Marovič s tím, že památková zóna v centru Plzně je vyhlašována nejen jako doklad gotického urbanismu, ale právě i díky souboru domů, které vznikaly na přelomu 19. a 20. století. 

Reklamní nápisy na takovýchto domech byly většinou zakryty za minulého režimu. Často často byly poškozené a s výtvarnou stránkou si tehdy při opravě nikdo moc hlavu nedělal.

„Když se dnes dívám na fasádu domu v Solní ulici, vidím nádherný popis všech možných nabízených věcí, přičemž ta variabilita je úžasná. Působí až exoticky a já to vnímám jako skutečnou lahůdku, oživení onoho parteru (výraz používaný pro označení přízemní části architektury, pozn. red.) i veřejného prostoru,“ usmívá se Marovič.