Když Eliška nastoupila do první třídy, objevily se u ní problémy. Učila se pomaleji, nedokázala se dost soustředit a spolužáci se jí posmívali. Protože potíže neustávaly, Martina Řezáčová navštívila se svou dcerou odborníky, kteří u šestileté dívenky diagnostikovali lehké mentální postižení. „Eliška pak začala chodit do praktické školy, kde je opravdu spokojená," řekla její matka.

Ministerstvo školství teď připravuje novelu školského zákona, v níž plánuje zrušit přílohu rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené děti. Žáci, kteří se dosud vzdělávali v praktických školách, mohou od příštího září navštěvovat běžné základní školy. Ministerstvo pro jejich případné začleňování připravilo podpůrná opatření. Systém vzdělávání v obou institucích by měl být tedy srovnatelný.

O tom, že by Eliška opustila ZŠ Heyrovského, její matka neuvažuje. „Učitelé na ni mají víc času, jede se přijatelným tempem a v kolektivu se jí líbí," dodala. Podobný přístup mají podle ředitelky ZŠ Heyrovského Zuzany Metlické i další rodiče.

Praktické školy: malé skupiny žáků

„Nechtějí své děti dávat do standardních základních škol. Většina dětí nejdříve nastoupí do klasické školy, kde ale nezvládá, až potom přechází k nám," uvedla Metlická. Výhodou podle jejího názoru je, že žáky u nich vzdělávají v malé maximálně čtrnáctičlenné skupině. Kromě toho každý učitel vystudoval speciální pedagogiku.

Navrhovaná inkluze je podle Metlické problematická: „Záleží, o jaké postižení se jedná. Mají-li děti vady zraku nebo sluchu, velmi dobře se za pomoci asistenta integrují. Ale pokud jsou mentálně postižení, úplně jinak se s nimi pracuje, stanovují se jiné nároky na výuku a podobně."

Metlická rovněž upozornila, že novinka bude znamenat velkou zátěž také pro učitele na prvním stupni.

Podobný postoj k problematice zaujímá i ředitel plzeňské ZŠ Podmostní Jaromír Hupač. „Většina dětí nejdříve nastoupila na základní školu, ale odešla z ní, když opakovaně zažívala neúspěch," nastínil. Doplnil, že současná praxe na základních školách ukazuje na to, že pedagogové musejí reagovat na speciální potřeby hendikepovaných. „Stejně to vypadá tak, že asistent si lehce mentálně postiženého žáka z výuky do jisté míry vyčlení. Pracuje s ním samostatně. Jestliže bude ve třídě víc takových žáků, bude to velmi náročné, pro učitele i kolektiv," konstatoval.

Hupač negativně hodnotí především to, že ministerstvo školství zatím neposkytlo ke změně potřebné informace. „Vlastně nevíme k novele, která by měla platit už příští rok v září, nic bližšího," uzavřel ředitel.

Na stejnou neinformovanost si stěžovalo i vedení Odborné školy, ZŠ a MŠ Zbůch. Proto se dotazovalo na veřejné diskuzi ministryně školství Valachové, jež slíbila, že bude o záležitosti lépe komunikovat. „Dva roky jsme ladili vzdělávací program, s nímž umíme pracovat a který dětem vyhovuje. Ten se teď zruší a za velkých porodních bolestí vzniká školská novela. Vynaloží se naprosto zbytečné úsilí," podotkla ředitelka Milena Peteříková.

Rovněž upozornila na to, že každý žák bude muset znovu podstoupit vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. „Odborník mu pak stanoví jednotlivá podpůrná opatření a případně umožní, které předměty nebude muset kvůli svému hendikepu splnit," dokončila. Ani v tomto případě se rodiče, jejichž děti navštěvují praktickou školu ve Zbůchu, nechystají inkluzi využít.