V západočeské metropoli existují dvě organizace pomáhající uprchlíkům. Podle statistik z posledních let počet klientů, kteří se na ně obracejí, zůstává přibližně stejný. Město ve spolupráci s Ministerstvem vnitra aktuálně pomáhá dvěma osobám. Posledního azylanta Plzeň přijala v roce 2012. Teď čeká, zda se situace nezmění.

Kdo je uprchlík
- Státní příslušník třetí země, jemuž bylo přiznáno právní postavení uprchlíka ve smyslu Ženevské úmluvy (z roku 1951) a který je oprávněn pobývat na území členského státu. 
V ČR je osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, označována jako azylant.
zdroj: Ministerstvo vnitra 

Největší počet uprchlíků, tj. šest, evidovalo město před třemi roky. V rámci státního integračního programu hradí Ministerstvo vnitra potřebným část ubytování, jež jim Plzeň zajišťuje, ale nijak se na něm finančně nepodílí. Migranti, kteří unikli do České republiky, pochází ze Sýrie, Ukrajiny, Běloruska a Arménie. V té době si požádali o mezinárodní ochranu formou azylu. Čtyři z nich už podpůrný program od Ministerstva vnitra (MV) ukončili, zbylí dva ho ještě využívají.

Noví žadatelé o pomoc se neobjevili. Odbor sociálních služeb plzeňského magistrátu v současnosti vyčkává na pokyny z MV. „Je velká pravděpodobnost, že s ohledem na aktuální situaci bude i Plzeň přijímat nové azylanty. Ale jak to bude vypadat, co pro ně budeme zajišťovat, to zatím vůbec netušíme. Musíme vyčkat na instrukce," uvedla za odbor Tereza Šlajsová, která je garantem pro státní integrační program a služby pro cizince.

V kontaktu s azylanty a žadateli o mezinárodní ochranu jsou v západočeské metropoli Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) a Poradna pro cizince a uprchlíky (PCU) fungující pod Diecézní charitou Plzeň. První jmenované zařízení nesleduje nárůst svých klientů. „Ročně jde asi o dvacet případů. Ani v poslední době se jejich počet nezvyšuje," konstatovala za OPU vedoucí pobočky a právní poradkyně Eva Holá. Uprchlíci pocházejí nejvíce z Ukrajiny, Běloruska, Sýrie nebo Turecka. Podle názoru odbornice panuje v tuzemsku panika a neinformovanost. „Lidé, kteří k nám přicházejí, jsou zpravidla váleční utečenci. Představa toho, že sem přijdou a seberou nám dávky, je absurdní. Oni totiž nemají přístup k dávkám," podotkla právní poradkyně. Dodala rovněž to, že jsme jako ČR vázáni národním, evropským a mezinárodním právem, v němž je pomoc pronásledovaným zakotvena jako povinná.

Zhruba 20 cizinců kontaktovalo PCU existující pod Diecézní charitou Plzeň kvůli problematice mezinárodní ochrany. Nejčastějšími zeměmi původu jsou Sýrie, Bělorusko a Ukrajina. „Kolegové z charitních poraden pro cizince, například v Hradci Králové nebo Brně, se s uprchlíky setkávají ve větší míře než my tady, protože se tam nacházejí vhodná střediska," myslí si sociální pracovnice Petra Karpíšková.

V případě mimořádné okamžité nouze má město vyhrazeno v rozpočtu 50 tisíc korun. Plzeň ve spolupráci s PCU pomáhá od roku 2007 lidem pocházejícím téměř výhradně z eurozóny. V rámci bezodkladné humanitární pomoci se peníze použily především na jídlo, dětskou výživu, dětské pleny, doplatky na léky nebo úhradu jízdenky do vlasti pro Slováky, Bulhary, Poláky či Rumuny.

Žádosti o mezinárodní ochranu

rok / počet žádostí v ČR
2005 / 4021
2006 / 3016
2007 / 1878
2008 / 1656
2009 / 1258
2010 / 833
2011 / 756
2012 / 753
2013 / 707
2014 / 1156
leden – květen 2015 / 679

TOP 10 státních příslušností žadatelů o mezinárodní ochranu v roce 2015
Ukrajina / 332
Kuba / 95
Vietnam, Sýrie / 38, 38
Arménie, Ruská federace / 19, 19
Moldavsko / 11
Bělorusko, bez státní příslušnosti, Kosovo / 10, 10, 10
ostatní / 97
zdroj: Ministerstvo vnitra