Odpoledne 14. května bylo ve Štěnovicích sice slunečné, ale přesto pochmurné. Nebyl nikdo, kdo by nevzpomněl na jednoho z místních, tragicky zemřelého vojáka Nikolaje Martynova.

Osmadvacetiletý muž zahynul téměř před dvěma týdny při sesuvu půdy v Afghánistánu, naposledy se s ním přišli rodinnní příslušníci a známí rozloučit v pondělí před 15 hodinou.

Na nepřístupný hřbitov hlídaný policisty, vojenskými policisty i vojáky vpochodovali příslušníci 43. výsadkového mechanizovaného praporu a čestné stráže a patnáct minut před třetí hodinou se obcí začaly rozléhat tóny první z truchlivých skladeb.

Se smutečními kyticemi v rukou se okolo rakve shromáždili i pozůstalí v čele s matkou zesnulého. V jejich očích se leskly slzy, stejně jako v očích obyvatel Štěnovic, kteří přicházeli na hřbitov nebo zůstávali stát před vchodem.

V 15 hodin zaburácela obcí čestná salva a vojáci i policisté za zvuku státní hymny svému kolegovi zasalutovali.

Sesuv půdy, který se pro Nikolaje, jehož vozidlo zcela pohřbil, stal osudným, vyvolala bouřka s prudkým deštěm. Při nehodě bylo zraněno dalších pět vojáků.