Plzeňští lékaři totiž začali používat pro rodičky šetrnější metody, díky kterým dochází méně často k poraněním, hlavně takzvané hráze a řitního svěrače.
„Naše porodnice je ze všech univerzitních pracovišť porodnice s nejmenším počtem nástřihů hráze, neděláme je rádi,“ poznamenal primář gynekologicko-porodnické kliniky Vladimír Kališ.
Loni za první pololetí to bylo asi v 30 procentech porodů, v druhém pololetí ještě méně. Přitom některé porodnice provádějí nástřih hráze preventivně až v 80 procentech porodů.
Metoda používaná v Plzni spočívá v tom, že lékař přiloží prsty na správná místa. Chrání tedy takzvanou hráz před natržením. Porodní asistentka zároveň najde bradičku dítěte a tu posouvá tak, aby pochvou prošla natočená v místě s nejmenším průměrem.
Porod sice může trvat i několik hodin. Okamžik, než se ukáže hlavička, je ale otázkou několika vteřin. „V průběhu konce porodu, kdy rodička tlačí, vše probíhá velmi rychle. V takové chvíli je důležitá kombinace a správné načasování obou postupů,“ popisuje poslední okamžiky před narozením dítěte primář Vladimír Kališ. Ten společně se svými kolegy studuje nové metody, které snižují riziko poranění rodičky při porodu.
Kombinaci těchto dvou hmatů zároveň učí své kolegy po celém světě. „Nejedná se o nic nového. Tyto manévry jsou 120 let staré, ale už se na ně zapomnělo nebo se používaly nesprávně,“ vysvětluje Kališ, který se spolu se svými kolegy snaží o výhodách tohoto postupu přesvědčit i další porodníky.
K tomu mu pomáhá i studie, která názorně ukazuje místa hráze s největším tlakem, kam je třeba prsty přiložit. Napětí na hrázi se tak snižuje o dvacet procent. O tom, že postup funguje, svědčí i studie asi šesti desítek rodiček. Místní lékaři jsou zatím obezřetní a přesnější údaje chtějí prezentovat až po delší době a větším počtu porodů.
Názory na nastřižení se mezi lékaři v jednotlivých zemích značně liší. „Angličané zastávají názor, že se jedná o rizikový faktor, podle Finů je to výhoda, která zachrání řitní svěrač,“ popisuje Kališ.
Zkušenosti plzeňských lékařů však ukazují, že svěrač lze ochránit i bez zásahu.
Nový postup plzeňských lékařů zcela jistě potěší budoucí rodičky, kterým vadí příliš mnoho umělých zásahů do průběhu porodu. Jim lékaři zároveň vzkazují, že i porod v nemocnici může probíhat v příjemném prostředí a podle přání rodičky. Tedy pokud vše je bez komplikací. „Ženám vycházíme maximálně vstříc, vždy je ale třeba poskytnout jim o průběhu porodu kompletní informace,“ říká Kališ. Žena si například může sama zvolit polohu. Od lékaře by však například měla vědět, v jakých pozicích nedosáhne na hráz.
Porodnice, která v lochotínském areálu funguje od září roku 2007, ženám nabízí šest porodních pokojů, kde mají rodičky s partnerem naprosté soukromí. V pokoji je k dispozici polohovací lůžko, vana a masážní sprchový kout. Porod do vody fakultní nemocnice neumožňuje kvůli nebezpečí infekce. Žena však může ve vodě zůstat libovolně dlouho před porodem.
V sousedství porodních pokojů se nachází takzvaný sekční sál, kde lze v případě komplikací okamžitě provést porod císařským řezem. Také jemu může být muž přítomen. To má samozřejmě smysl, jen pokud je žena při vědomí. Partner je v tomto případě od ženy oddělen plentou, může ji uklidňovat nebo třeba držet za ruku. Z porodního sálu je dítě v případě komplikací ihned předáno na jednotku intenzivní a resuscitační péče. Neonatologické oddělení plzeňské fakultní nemocnice zajišťuje péči o děti narozené do 24. týdne gravidity.
Loni v plzeňské fakultní nemocnici rodilo 3152 žen. Výběr porodnice záleží čistě na rozhodnutí ženy.
Hana Pražáková