„Začal jsem tady hrát v roce 1963, když mi bylo pětadvacet," vzpomínal jeden z nejstarších pamětníků, kteří se v sobotu v Bezvěrově sešli, aby oslavili výročí sedmdesáti let od založení fotbalové tradice v obci.
Tým byl tehdy podle Jelínka velmi dobře sehraný. „Byli jsme dobrá parta, i když na postup to nikdy nestačilo. To se povedlo až těm mladším," řekl Jelínek. „Jezdili jsme hrát všude možně. Jednou jsme dostali 15:0, to byl nářez jen to zahučelo. Myslím, že to bylo v Kožlanech," rozesmál se fotbalový bard při vzpomínce na jeden z nevydařených mačů.
V bezvěrovském klubu Jelínek působil deset let, tedy do svých pětatřiceti. „Pak jsem se více věnoval synovi, který jezdil cyklokros, vozil jsem jej na závody a s fotbalem už to nešlo skloubit," popsal muž, který pětačtyřicet let pracoval v zemědělství. „Ale s šestiletou přestávkou, když jsem zde dělat starostu, bylo to asi od roku 1969."
Jelínek se fotbalu věnoval i poté, co přestal hrát za Bezvěrov. „V Toužimi jsem ještě hrál za staré pány, ale pak jsem si zlomil nohu, a to už byl konec mé fotbalové kariéry," vyprávěl někdejší obránce.
Podle svých slov má stále chuť vběhnout na hřiště a kopnout do míče. „Ale síla už schází," posteskl si. Fotbal však stále sleduje v televizi. „Moc se mi to ale nelíbí. Fotbal se změnil, hraje se hodně tvrdě, takoví jsme my nebyli."
close
info
Zdroj: DENÍK/Miroslava Vejvodová
zoom_in
