Akademický atlas českých dějin, Ottův historický atlas, novinové články, a dokonce učebnice za jedno z míst, kde byl odsun německého obyvatelstva nejdramatičtější, označují jihoplzeňské Blovice. Němce tam prý popravovali.

Ve městě se ovšem nic takového nedělo, upozorňuje Svatoslava Marková, kurátorka sbírkových a mobiliárních fondů Muzea jižního Plzeňska.

„Celý problém je v tom, že se opisuje stále dokola jedna mapička z uvedených atlasů, přičemž nikdo nemá potřebu své poznatky verifikovat. Dokonce je to uvedené i v učebnici pro devátý ročník," říká Svatoslava Marková.

Kurátorka se proto pustila do bádání. „V knihovně jsem prošla několik zdrojů věnovaných odsunu Němců, přičemž nikde není ani zmínka o perzekucích německých obyvatel v oblasti Blovic. V Blovicích nebyl ani zřízen internační tábor pro německé obyvatelstvo, což je logické, neboť se zde ani nenacházely větší počty německého obyvatelstva. Nicméně případní jednotlivci či rodiny německé národnosti by byli internováni například do sběrného tábora v Dobřanech, případně ve Stříbře či jinde," tvrdí.

Učebnice Dějepis 9 pro základní školy a víceletá gymnázia Blovice zahrnula mezi města s většinovým německým obyvatelstvem. „Autoři čerpali z Atlasu českých dějin 2, zde je mapa znázorňující odsuny Němců úplně odlišná od mapy v učebnici Dějepis 9, nicméně i tato mapa je velice zavádějící. Blovice sice nejsou na této mapě zahrnuté do oblasti s většinovým německým obyvatelstvem jako na mapě z učebnice, nicméně jsou označeny jako místo, kde docházelo k 'největším incidentům (popravy bez soudu apod.)'. Autoři Atlasu tak Blovice řadí například mezi města jako Postoloprty, kde došlo k zabití 2000 – 3000 osob německé národnosti," upozorňuje Marková.

Z archivu v Blovicích dostala kurátorka jasnou odpověď: „V Blovicích podle sčítání moc Němců nebylo (sčítání z r. 1930 uvádí celkem 2387 obyvatel, z toho 2355 Čechů, 18 Němců, 3 jiné národnosti a 11 cizozemců). Němci, i kdyby tu v okolí měli většinu, tak by se určitě snažili být v Sudetech a ne v protektorátu".

Nabízí se srovnání s Dobřany, jiným jihoplzeňským městem, kde němečtí obyvatelé většinu měli. K takzvaným divokým odsunům nedocházelo ani zde, v Dobřanech se ani ve větší míře ne-odehrávaly násilné potyčky směřované proti Němcům," dodává kurátorka s tím, že situaci na ostří nože uklidňovala přítomnost americké armády.

Že by tedy tvůrci atlasu zaměnili Blovice za jiné jihoplzeňské město, si Svatoslava Marková nemyslí. „Města jižního Plzeňska jsem prošla a žádné jsem nenašla," konstatuje.