Na očích mám klapky, se slepeckou holí se snažím popojít pár metrů. „Holí opisujte polooblouk v rozpětí ramen plus 10 centimetrů,“ radí mně vedoucí plzeňského Tyfloservisu Martina Hrdonková. Popocházím nejistě několik kroků, když dostávám další radu. „Teď máte pokrytý spodek tak do výše pasu, ale ne prostor nahoře,“ radí mi Hrdonková a já automaticky zvedám levou ruku před sebe.

Ve skvrňanském M klubu, kde Tyfloservis včera připravil ukázku některých pomůcek pro veřejnost, s klapkami na očích dlouho nevydržím. Pohyb ´bez očí´ je hodně náročný, hlavně psychicky.

„V kurzech podobně učíme klienty samostatnému pohybu a prostorové orientaci. Nácvik trvá zpravidla hodinu a půl,“ vysvětluje vedoucí Tyfloservisu. Pracovníci krajského střediska ale nepracují se zrakově postiženými v sídle společnosti, ale vyjíždějí za nimi domů. „Jezdíme po celém kraji, s lidmi pracujeme u nich doma. Právě tam se musí cítit bezpečně a mají se pohybovat sebejistě,“ zdůrazňuje.

Časy, kdy se nevidomí nebo slabozrací zdokonalovali v těchto dovednostech na nějakých cvičištích a teprve potom tuto zkušenost pracně převáděli na domácí prostředí, jsou naštěstí už dávno pryč.

Předsudky o nevidomých aneb neplatí:

- ztráta zraku vede automaticky ke zlepšení dalších smyslů
- nevidomí mají hudební nebo absolutní sluch častěji než ostatní lidé
- nevidomí mají záhadný šestý smysl pro vnímání překážek
- ztráta zraku vyvolává výjimečné schopnosti
- při hovoru s nevidomým bychom měli mluvit jednoduše
- s nevidomým nemáme mluvit o barvách a jiných zrakových vjemech
- nevidomý by měl být vždy neskonale vděčný za jakoukoliv naši pomoc
- poškozený zrak je nutné šetřit. Díváním se na televizi a čtením se oči ještě více kazí
- čím více dioptrií, tím horší zrak. Každou poruchu vidění napraví brýle
- kdo chodí s bílou holí, je zcela nevidomý. Všichni nevidomí vidí jen tmu
- nevidomému může být jedno, jak je oblečen, stejně na sebe nevidí a druzí nemají právo ho upozornit a kritizovat
- v bytě nevidomého nemají obrazy a zrcadla co dělat

Přikládám krabičku s displejem na noviny. Jedno kolečko na zvětšování textu, knoflík vlevo zase na změnu pozadí a zároveň různé vybarvení písma. Krabička se dobře obsluhuje, i člověk pouze se zbytky zraku si může celkem pohodlně číst. Kamerová lupa je úžasná, ale také dost drahá. „Stojí 50 tisíc korun, naštěstí klient ji může mít proplacenou i ze sta procent,“ poznamenává Hrdonková.

V místnosti si můžete půjčit i brýle, které simulují různé oční vady. „Ty brýle nabízíme hlavně příbuzným klienta, aby se lépe vcítili do jeho pozice a vyzkoušeli si, jak jejich blízkého oční vada omezuje,“ popisuje funkci podivně vypadajících brýlí.

Další pomůcka pomáhá při podpisu, zároveň dokáže odlišit peníze. „Každá bankovka má totiž jinou délku, právě na tomto principu tato věcička pracuje,“ ukazuje šéfka Tyfloservisu jednoduchý plastový plátek. Díky vylepšeným kartám si může slepec zahrát i prší, pomocí jednoduchých úprav zvládne zase hru Člověče, nezlob se.

Plzeňský Tyfloservis ročně pořádá 25 dlouhodobých kurzů, celkově se věnuje dvěma stovkám klientů.

Nabízené rehabilitační kurzy

- prostorová orientace a samostatný pohyb (nácvik chůze s bílou holí, bez pomůcek, s průvodcem, výběr vhodných tras)
- sebeobsluha (nácvik vaření, péče o oděvy, osobní hygienu, péče o děti a domácnost atd.)
- čtení a psaní Braillova bodového písma (včetně psaní na tabulce)
- nácvik vlastnoručního podpisu
- nácvik psaní na kancelářském psacím stroji a klávesnici počítače
- tyflografika (nácvik samostatného zhotovování reliéfních vyobrazení a rozvoj schopností tato vyobrazení vnímat)
- reedukace zraku, zraková terapie (užívání zraku v max. možné míře)
- nácvik sociálních dovedností (chování v různých společenských situacích a způsob kontaktu s lidmi v dopravě, v obchodech apod.)
- návštěvní hodiny: každý čtvrtek od 13 do 18 hodin, návštěvu je vhodné předem domluvit telefonicky na tel. čísle 377 423 596