„Seděl jsem v práci u počítače a najednou kolegyně spadla na zem. Z ničeho nic, bylo to hrozně rychlé. Začala modrat a fialovět a byla v totální křeči,“ začíná vyprávět Plzeňan. Okamžitě prý zavolal na kolegy a sám začal jednat. „Snažil jsem se uvolnit jí křeče, ohnul jsem ji přes koleno. Přiznám se, že jsem byl až nešetrný, ale u křečí to jinak nejde. Člověk musí bejt zlej,“ pokračuje muž, který pracuje i jako trenér v triatlonu. Díky tomu prý už má zkušenosti a věděl, co dělat. Pokoušel se uvolnit ženě dýchací cesty a vyndat jazyk.

„Také jsem prováděl masáž srdce. Paní pak něco vyplivla a probrala se. Sice byla při vědomí, ale mluvila z cesty,“ vzpomíná Zbyšek Zeman.

Žena měla dvacetiminutový výpadek paměti, nic si nepamatovala. Ale když přijeli záchranáři, už jí bylo dobře. „To bylo docela vtipné. Přijeli a ona sahala po telefonu, že už je v pohodě a že bude normálně pracovat,“ usmívá se muž.

A co spolupracovníci? „Seběhli se jako v koridě a koukali na mě. Také zavolali záchranku. Ale sám šéf mi potom říkal, že by nevěděl, co přesně má dělat,“ poznamenává muž, díky němuž teď i jeho kolegové vědí, jak postiženému pomoci. „Náš jednatel nařídil krátce poté pro všechny školení základní zdravotní péče,“ dodal Zeman, podle něhož ale stejně záleží na povaze člověka. „To je okamžik. Můžete mít osmdesát školení a třeba stejně utečete.“

A proč žena zkolabovala? „Možná kvůli stresu, měla toho tehdy hodně. CT v nemocnici nic neukázalo,“ doplnil Plzeňan. Zbyšek Zeman patří mezi jedenáct lidí, kteří si v pondělí převzali pamětní plaketu za pohotové jednání, díky němuž zachránili lidský život.